"Platí, že hodně sněhu může znamenat naplnění rezervoárů podzemní vody a důsledkem jsou lepší odtokové poměry i v sušších obdobích léta a podzimu. Může ale také přijít rychlá obleva s povodňovými stavy, při kterých naopak výrobny neběží a navíc mohou nastat škody na stavební části i technologiích," řekl ČTK předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.

Zvýšený úhrn srážek má pozitivní vliv na produkci hydroelektráren také podle mluvčího ČEZ Martina Schreiera. "Příznivé klimatické podmínky pro výrobu ve vodních elektrárnách však zatím trvají příliš krátkou dobu, než abychom mohli mluvit o zásadním zlepšení. Sněhové srážky ve vyšších polohách se navíc na produkci projeví s odstupem vzhledem k postupnému odtávání až během jara," uvedl.

Připomněl, že výrobě ve větrných elektráren naopak svědčí stabilní a silný vítr. "Větrné turbíny se při zpracování větrného potenciálu liší podle typu. Obecně se dá říci, že vyrábět začínají zhruba při větru o síle tří metrů za sekundu, efektivní výroba se uskutečňuje při větru nad deset metrů za sekundu. Naopak při větru nebo nárazovém větru o síle 25 metrů za sekundu je elektrárna z bezpečnostních důvodů odstavována," dodal Schreier.

Výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková uvedla, že pokud svítí slunce, je zima paradoxně vhodným ročním obdobím také pro výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren. "Solární panely při nižších teplotách vyrábějí víc energie. Zároveň jsou ale dny kratší a je častěji zataženo. Majitelé elektráren proto každý rok řeší, zda se vyplatí uklízet sníh z panelů, aby mohli i v zimě vyrábět elektřinu," řekla ČTK.

Vlastníci fotovoltaických elektráren podle ní někdy zimní kontrolu zařízení podceňují. "Sníh na panelech obvykle postupně odtává a může se stát, že se bude hromadit u spodní hrany panelu. Tam může přimrznout a způsobit deformaci rámů, čímž může dojít k poškození modulu," dodala Hamáčková.

Některé regiony Česka v posledních dnech zasáhlo sněžení a silný vítr. Tisíce domácností byly bez proudu, řada komunikací neprůjezdná. Například na hřebenech Krkonoš aktuálně leží okolo 190 centimetrů sněhu, z toho za poslední dny připadlo 145 centimetrů sněhu za působení silného větru.