Více než 81 procent nespolehlivých plátců tvoří společnosti s ručením omezeným a 12 procent připadá na fyzické osoby podnikatele. Téměř 15 procent nespolehlivých plátců DPH má ve výkonné pozici osobu s bydlištěm na městském úřadě a 17 procent je předlužených.
Dvě pětiny také nezveřejňují bankovní účet v registru plátců DPH a 76 procent včas nezveřejňuje účetní závěrku. "Obecně lze říci, že u nespolehlivých plátců DPH je minimálně pětkrát vyšší šance, že se u nich vyskytne další závažná negativní informace, než je tomu u zbytku trhu," uvedl vedoucí datového oddělení CRIF Jan Cikler.
Nespolehliví plátci DPH se také často koncentrují na virtuálních adresách. Je to například na pražských adresách Kaprova 42/14 (217 subjektů), Rybná 716/24 (145) nebo na brněnském Náměstí Svobody 93/22, kde sídlí 97 nespolehlivých plátců. Mezi subjekty, které mají na těchto adresách sídlo, existují vazby jak ze strany statutárních orgánů, tak i přes dozorčí rady nebo další majetkové vazby.
Třetina nespolehlivých plátců podniká ve třech odvětvích, konkrétně ve zprostředkování velkoobchodu a velkoobchodu v zastoupení (13 procent), ostatních profesních, vědeckých a technických činnostech (deset procent) a v pronájmu a správě vlastních nebo pronajatých nemovitostí (devět procent).
Institut nespolehlivé osoby byl zaveden s cílem zamezit snaze některých podnikatelů zbavit se označení nespolehlivého plátce DPH. Za nespolehlivou je považována firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která je nekontaktní nebo opakovaně neplní lhůty pro povinná podání.
