1°C
Müller s Kollerem vzdali poctu Krylovi: Dojemná slova k synům Markusovi a Adamovi. Zpívající Rudolfinum a ovace vestoje
Nekompromisně vykreslená podobenství s politickým podtextem, břitké verše tepající společnost i lidské charaktery i hořké lovesongy legendárního českého písničkáře znovu ožily poněkud netypicky v pražském Rudolfinu. Písně Karla Kryla v rámci festivalu Prague Sounds ve dvou oddělených blocích zazpívali Richard Müller a David Koller. A o mrazivé i dojemné momenty nebyla nouze.
Že půjde o hudební událost a výjimečný dramaturgický počin, dávala tušit už rychlost, s níž byl koncert jen krátce po oznámení vyprodán. Majestátní Dvořákovu síň zaplnili VIP hosté, bývalé „máničky“, pamětníci i mladá generace a zvědavost a velké očekávání před začátkem koncertu byly patrny. Koncert zahájil blok Richarda Müllera a od první skladby (Důchodce) si hlediště zpívalo Krylovy písně spolu s ním. Ačkoli Müller odzpíval celý set deseti písní vsedě, nechyběl mu náboj podpořený melodickým rozptylem a apelem Krylových songů. Z Müllerova zpěvu ze všeho nejvíce čišela pokora, s níž přistoupil k interpretaci největšího „československého barda“, jak ho nazval v úvodu.
Mezi písněmi, které uvedl Müller, nechyběla skladba Bratříčku, zavírej vrátka rozepsaná už během pražského jara v roce 1968. Müller ji označil za Krylův největší hit. Jeden z nejsilnějších momentů večera přišel při uvedení písně Ukolébavka, kterou Kryl složil pro Yvonne Přenosilovou a jejího syna Maxe, který se jako malý s Krylem skamarádil. Müller píseň věnoval svému synovi Markusovi, který byl i se svou matkou, Müllerovou ženou Vandou, v hledišti, se slovy a přáním všech otců: „Markusi, přeji ti, ať pro tebe tato píseň není nikdy aktuální.“ Markus pak svému tátovi tleskal vestoje, k čemuž skladbu od skladby směřovalo celé Rudolfinum.
Za provedení písně Nevidomá dívka, kterou před lety se skupinou The Bluesmen nazpívala Hana Ulrychová a jež vznikla na základě reálného předobrazu teplického sanatoria, jehož součástí byla zahrada s cihlovou zdí, sklidil velký aplaus saxofonista Matej Novák.
Po listopadu 1989 Kryl neskrýval své zklamání z politického vývoje, což na koncertě dokumentovala hořká píseň Sametové jaro. Müllerův set před přestávkou v pochodovém rytmu zakončil Krylův největší exilový hit Lásko!, po kterém hlediště stálo a bouřlivě tleskalo. Dojetí a hrdost neskrývala ani Müllerova žena Vanda. 
Druhou polovinu večera otevřel David Koller pouze s kytarou skladbou Pieta. Dynamika byla zcela odlišná, ostré hrábnutí do strun a přesné Kollerovo frázování…jako by pod obřími zdobenými lustry a před zlatem puncovanými andělíčky zdobícími římsu balkónu onoho historického sálu stál Kryl, jen ten hlas měl nezaměnitelnou barvu exfrontmana Lucie. Bouřlivým a stupňujícím se potleskem byly odměněny všechny skladby.
"Kryl zanechal odkaz, který bude stále živý," prohlásil zpěvák, který poté představil svoji kapelou, ve které byl i jeho dlouholetý spolupracovník kytarista Michal Pelant.
Koller s kapelou za zády, v níž na bicí hrál jeho syn Adam Koller, nabídl rockové úpravy Krylových protiválečných a společensky kritických písní jako Píseň neznámého vojína, Pušky a děla nebo Pasážová revolta. Skladbu Tak vás tu máme doprovodily filmové záznamy ze srpna 1968. Mrazivou stálou platnost a aktuálnost Krylových textů ilustovaly i záběry současného ruského bombardování a ničení Ukrajiny. Krylův nesouhlas s rozdělením Československa v roce 1992 dokumentovala píseň Od Čadce k Dunaju.
Pro předposlední skladbu přizval Koller na pódium opět i Müllera a společně, i s celým Rudolfinem, zapěli Anděla. Oba se dočkali ovací vestoje a vytleskaným přídavkem Koller koncert zakončil písní Morituri te salutant. Poté hudebníci jeviště opustili, zbyla jen velká černobílá fotografie mladého Kryla a ozval se originál písně Děkuji.
Záznam koncertu odvysílá ČT
Koncert k poctě Karla Kryla, od jehož úmrtí letos 3. března uplynulo 30 let a 12. dubna 80 let od jeho narození, zaznamenávaly kamery České televize, která tuto hudební událost přinese divákům na obrazovkách.
Zpěvákovo výročí připomněly různé koncerty i nové vydání jeho písní. O původní Krylovy nahrávky je stále zájem, Kryl stále oslovuje nejen pamětníky, ale i mladou generaci, jeho texty jsou totiž stále aktuální a varují před stejným zlem, které má jen trochu jinou podobu a kulisy. Krylovy písně přebírají i zástupci současné hudební scény. Bojovnice za mír a lidská práva Joan Baezová na koncertu v pražském Kongresovém centru v roce 2018 překvapila přítomné zařazením písně Bratříčku, zavírej vrátka.
Exilový zpívající básník Karel Kryl zemřel v Německu 3. března 1994 ve věku 49 let. Zkolaboval na ulici v Mnichově jen dva dny poté, co se vrátil z Prahy. Dědičně nemocné srdce neuneslo deziluzi z polistopadového vývoje. O den později zemřel v mnichovské nemocnici na následky infarktu.
Festival Prague Sounds zahájil 3. listopadu ve Velkém sále Lucerny americký saxofonista Branford Marsalis. Jeho 28. ročník do 20. listopadu na různých scénách v Praze nabídne deset koncertů jazzu, soudobé vokální hudby, elektroniky, alternativního hip hopu i world music na pomezí s klasikou, české premiéry i jednorázové projekty.
Nebál, když Kryl po sametu nabídl své služby Havlovi, tak mu řekl, aby se věnoval tomu,co nejlépe umí a to je zpěv. Měl totiž okolo sebe jiné "odborníky"