Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 14°C

Druhá šance je vypravěčským labyrintem k naději. Autor Blesku prozradil, jak se zrodila

  • Autor: Ivan D. Hladík - 
    10. 11. 2021
    19:00

    Sám o sobě říká, že je geek, knižní závislák či milovník kšiltovek. Kromě toho Adam Pýcha (31) šéfuje knižnímu e-shopu a píše. Svou prvotinou Druhá šance dokazuje, že právě novým českým autorům stojí za to dávat šance. Někdy si je užijete jako jízdu na tobogánu.

    Nejen jako na tobogánu. Druhá šance je titulem, který vás do svých stránek pozve jako vozík horské dráhy k jízdě. Po prvním zhoupnutí vám je jasné, že z téhle knihy vystoupit před cílem nelze. Nejen o jejím vzniku promluvil autor Adam Pýcha v rozhovoru pro Blesk, který najdete pod recenzí. Ale začněme tím, o čem příběh je... Druhá šance je nekonečné putování za nadějí a jedním velkým tajemstvím. Všichni chtěli začít znovu, až nezůstal vůbec nikdo. Muž se svou malou dcerou hledají odpovědi a doufají, že jednoho dne konečně zapadne slunce. Ze své minulosti si pamatují málo, ale pomalu nacházejí další díly skládačky. Vydejte se s nimi na cestu za hranice vaší fantazie, protože čas a prostor změnily svůj význam. Román Druhá šance vás zavede jak do naší minulosti, tak vzdálené budoucnosti. Je příběhem o nezkrotné touze po lepším životě i jiskřičce naděje, kterou má v sobě každý z nás.

  • 1.Recenze: Druhá šance

    Spisovatel Adam Pýcha o sobě říká, že je geek, občasný řečník, knižní závislák, marketingový ředitel, milovník kšiltovek a bizarního humoru, upovídaný introvert a extrovertní pisálek. Spisovatel Adam Pýcha o sobě říká, že je geek, občasný řečník, knižní závislák, marketingový ředitel, milovník kšiltovek a bizarního humoru, upovídaný introvert a extrovertní pisálek. | Blesk – Tonda Tran

    Patříte-li stejně jako autor recenze k těm čtenářům, kteří k novým českým autorům přistupují opatrně a s nedůvěrou, tady všechny zábrany klidně odhoďte. Druhá šance vám dovolí žasnout, prozradí nadšení autora pro psaní samotné a sebejistě vás provede zdánlivě krkolomnými uličkami vyprávění, v nichž se rádi budete toulat. Spisovatel Adam Pýcha přípravou knihy strávil sedm let. „Nepředstavujte si ale, že jsem psal každý den. Vracel jsem se k ní, když byla nálada a hlavně čas. Promýšlel jsem různé detaily a čekal na inspiraci,“ řekl Blesku. „Ke konci roku 2020 jsem dospěl do fáze, že jsem viděl celý příběh. Pak už jen stačilo sednout k počítači a psát. Výsledný text jsem následně napsal za necelé tři měsíce. To bylo vlastně docela rychlé.“

    Jak je v souvislosti s knihou zmiňováno, v textu je cosi „kingovského“. Místy vám připomene styl, jakým je vyprávěn Atlas mraků či filmový Tenet. Odráží, co sám rád čte autor? „Určitě. Díky mé práci musím objevovat téměř všechny žánry a znát jejich čtenáře. Nicméně jsem od mládí vyhledával různé druhy literatury. Velmi brzy jsem začal číst světovou klasiku a objevil skvělé autory sci-fi i fantasy,“ přiznal Pýcha. „Stephen King mě provází celým čtenářským životem, byť musím přiznat, že jsem řadu jeho zásadních knih ještě nestihl přečíst. Skutečný svět i ty fiktivní jsou velmi rozmanité, a to chci ve svých knihách odrážet.“

    Druhá šance rozhodně není „toaletní knihou“, kterou si budete číst měsíc po jednotlivých stránkách. Vyžaduje pozornost a za tu se odměňuje závěrečným akordem, v němž všechna kolečka a tóny zapadnou do správných míst. „Stále si myslím, že Druhá šance je hlavně dobrodružnou knihou, což znamená, že má bavit. Určitě v ní najdete témata a myšlenky vážné, není v ní téměř humor, ale rozmáchlost příběhu a jeho rozmanitost by měla stále udržet čtenářovu pozornost,“ připomíná Pýcha.

    Jeho text je ve svém rozpoložení originální. Časové roviny a postavy se prolínají, aby se až později ukázalo, co z příběhu bylo důležité a co „jen“ rekvizitou. O to více ale připomíná Druhá šance fragmenty reality, v níž přece také za den potkáme spoustu lidí a předem nevíme, kdo z nich nám zasáhne do života. Kniha je skvělá i otázkami, které vyvolává. Pak také drobnostmi, jakou je originální playlist songů, které v příběhu „zazní“, umístěný v závěru knihy. Čtenář tak může poslouchat totéž, co jeho hrdinové. Vydat se na stejnou cestu a zjistit, že překonávání vrcholů a poklesů sinusoidy vyprávění je vlastně moc fajn.

    Hodnocení: 90 %

    Adam Pýcha

    Druhá šance

    Počet stran: 360

    Vydavatel: Fobos, 2021

  • 2.Pýcha: „Nemusím psát jen sci-fi.“

    Spisovatel Adam Pýcha o sobě říká, že je geek, občasný řečník, knižní závislák, marketingový ředitel, milovník kšiltovek a bizarního humoru, upovídaný introvert a extrovertní pisálek. Spisovatel Adam Pýcha o sobě říká, že je geek, občasný řečník, knižní závislák, marketingový ředitel, milovník kšiltovek a bizarního humoru, upovídaný introvert a extrovertní pisálek. | Blesk – Tonda Tran

    Prolíná se do vaší knihy to, že jste sám otcem?

    „Několikrát jsem nad tím přemýšlel a určitě to nějaký vliv má. Jako autor se vždy snažím hodně oprostit od svých textů. Nemyslím si, že kniha musí nutně odrážet osobnost autora, jeho názory či aktuální nálady, byť se tomu někdy nevyhneme. V Druhé šanci je zásadní vztah otce a jeho dcery. Já mám dcery dvě a určitě mi to pomohlo pochopit, jak silné, vynalézavé mohou děti být, a to opravdu od počátku jejich života.“

    Žánr vaší knihy je považován za jeden z nejtěžších ve spisovatelském povolání. Co vám osobně přišlo během tvorby příběhu nejzapeklitější a co by měl každý tvůrce žánru mít na paměti?

    „Je nutné mít na paměti, že byť vymýšlíte složité zákonitosti světa a komplikované dějové zvraty, stále chcete, aby se čtenář u čtení bavil. Nesmíte to tedy napsat příliš komplikované a podlehnout iluzi vlastní spisovatelské geniality. Takový zajímavý detail v rámci sci-fi literatury je vždy objasnění fungování světa, který v knize představujete. Když nemáte některé věci dostatečně objasněny, dostáváte se na hranu fantasy a někteří čtenáři mohou mít pocit, že je odbýváte.“

    Vaše kniha je mimo jiné o naději na lepší život, lepší svět. Jak vy si představujete ideální svět?

    „Nyní jste se dostal k úplně prvnímu okamžiku, kdy jsem získal nápad na příběh Druhé šance. Seděl jsem v kanceláři, byl večer a najednou přišel nápad na svět, kde by lidé mohli podlehnout svodům své druhé šance. A je otázka, která se prolíná celou knihou, zda je tato možnost reálná, zda je vlastně správné, že se tyto dveře otevřely a jak destruktivní to může být. Přiznám se, že sám nemám nějakou jasnou vizi ideálního světa či utopie. Nicméně věřím ve spravedlnost a doufám, že budeme moci stále žít ve světě, který je spravedlivý a dává lidem maximum možností, jak prožít dobrý život. S tím bych byl naprosto spokojen.“

    Díky čím dál více rozvíjejícímu se byznysu televizních seriálů se mnoha literárním autorům otevírají možnosti převést své knihy na obrazovku. Kdybyste si mohl vybrat ideální tvůrčí tým a obsazení, který režisér a kteří herci by byli u Druhé šance?

    „To je krásná otázka. Nejdřív bych asi hodně bojoval za to, aby se Druhá šance adaptovala jako minisérie. Jedná se o docela komplexní příběh, kde každá kapitola má své opodstatnění. Do klasického filmového formátu by se muselo hodně osekávat z děje, což bych asi nezvládl. Osoba Pětky, který je ústřední postavou příběhu, by měla naprosto ideální představitele v herci jménem Mahershala Ali, kterého můžete znát třeba z Temného případu či Zelené knihy. A když už jsem zmínil geniální televizní sérii Temný případ, tak by se režie a adaptace mohl ujmout Nic Pizzolatto a zde bych své snění ukončil…“

    Sám pracujete jako šéf marketingu a e‑commerce jednoho z nejoblíbenějších knižních e-shopů a také vydavatelství. Byla to určitá výhoda při přípravě knihy na vydání?

    „Samozřejmě to výhoda byla. Mnoho let usilujeme o budování kvalitního nakladatelství. Své kolegy znám roky a připravili jsme stovky a stovky kvalitních knížek. Mohl jsem tedy využít faktu, že budou k mé tvorbě maximálně upřímní a zároveň mi pomohou, aby výsledný text dosáhl potřebné kvality. Stojí za tím obrovské množství práce v redakci a při korekturách. Díky tomu se myslím podařilo text vyladit, aby odpovídal našim standardům, které se snažíme držet na vysoké úrovni. Jinak se jednalo o relativně běžný proces, jímž si u nás projde každý autor.“

    Jedním z vašich oblíbenců je tedy Stephen King. Inspirujete se při psaní některými jeho tituly nebo konkrétními myšlenkami? Máte třeba nějaký oblíbený citát tohoto spisovatele?

    „Navždy mi utkvěla v hlavě jedna z prvních vět jeho knihy O psaní. Zmiňuje v ní nějaké pravidelné sešlosti s ostatními spisovateli, na kterých jim nejvíc vyhovuje, že se jich nikdo neptá, kam chodí na své nápady a kde se inspirují. Vysvětluje to větou: ‚všichni ví, že to vlastně neví‘. S tím naprosto souzním. Nápady dostávám často při poslechu hudby nebo při řízení. Přichází naprosto nečekaně a bez zjevných důvodů. Velmi se mi líbí, jak Stephen King pracuje s tajemnem a nadpřirozenými prvky. Moc je neosvětluje. Jednoduše se musí čtenář vypořádat s tím, že jsou, a kolem nich vystaví svůj skvěle plynoucí příběh.“

    Psaní je poměrně osamělá činnost, jak jste ho zvládal s rodinou a náročnou prací?

    „Musel jsem si najít svůj rytmus. Zkoušel jsem psát při dovolených, ale to se neukázalo jako efektivní. Psaní je sice mou obrovskou zálibou, ale zároveň k němu musím přistupovat jako k práci. Dokud jsem nepochopil, že si na sebe musím dát extrémně přísný bič a deadliny, tak to nešlo. Udělal jsem si plán na cca tři měsíce nechodit večer spát a o víkendu vstávat o pár hodin dříve. Věděl jsem kolik textu musím každý týden připravit a přes to nejel vlak. Pak už šlo vše dobře. Pro rodinu to bylo určitě náročnější období, ale neuvěřitelně jsem cítil jejich podporu.“

    Máte nějaké tvůrčí rituály, něco, co vám pomáhá překonat autorské krize nebo okamžiky, kdy příběh uvízne na mrtvém bodě?

    „Žádné zásadní rituály nemám. Snad jen jednu skleničku rumu s ledem, ale tou končím. Naštěstí se nepotýkám s autorskou krizí a vždy se rychle rozhýbu a text nějakým způsobem plyne. Kdysi jsem se neustále k nějakým pasážím vracel a upravoval je. To je další rada – nedělejte to.“

    Jaké máte tvůrčí plány do budoucna, už se rýsuje další titul?

    „Je to tak. V roce 2022 bych chtěl vydat další knihu. Nejsem si zatím jist, zda opět v červnu nebo na podzim, ale to prozatím nechávám otevřené. Mám rozpracováno několik námětů a nyní jsem ve fázi, kdy se rozhoduji, který text mě bude bavit nejvíce a zároveň bude bavit čtenáře. Rozhodně neplatí, že to musí být opět sci-fi.“

    Češi se pomalu, ale jistě vracejí ke knihám. Jak byste k nim pozval ty, kdo ještě kouzlu knih nepřišli na chuť?

    „Mám pocit, že Češi byli vždy náruživí čtenáři a moc se to nezměnilo. Hodně pomohl příchod young adult literatury, která dostala knihy na sociální sítě a pomohla literaturu přiblížit nejmladším generacím. Mezi nečtenáři převažují muži, což je rozhodně škoda. Ty bychom ke čtení přesvědčovali asi docela složitě, ale třeba skvělý komiks nebo knižní horor umí vtáhnout do příběhu stejně jako film. Doporučuji to vyzkoušet. Případně lze zvážit poslech audioknížek. Ty jsou skvělé při řízení a mohou nastartovat lásku k beletrii či literatuře faktu.“

    Blíží se nejkrásnější svátky v roce, co by si rozhodně měli lidé pod stromeček nadělit knižního a jaké příběhy máte s tímto obdobím spojené?

    „Vánoce jsou nejzásadnějším obdobím roku pro všechny knihkupce. Knihy jsou skvělým a krásným dárkem. Výhodou je, že když přijdete do knihkupectví, najdete v něm dárek doslova pro každého a můžete vybírat z desítek tisíc produktů. Tomu se nemohou rovnat téměř žádné jiné obdochy. Budu tedy rád, když se pod stromečkem objeví vždy alespoň jedna kniha pro každého člena domácnosti. A co se týče vánočních příběhů, tak jsou to asi dvě knihy – Vánoční koleda a Grinch.“

    Prozradil jste, že máte rád bojové sporty, MMA, zároveň jste byznysmen a tvůrčí bytost. Kdo tedy je Adam Pýcha?

    „To je složité odpovědět a spíše bych se zeptal někoho jiného, ale viděl bych to tak, že jsem člověk, který rád objevuje různorodé věci, rád tvoří, často je unavený, umí být podrážděný jako kdokoliv jiný, ale snad to vyvažuje humorem. No a taky se snaží být férovým člověkem, se kterým lidé rádi zajdou na pivo, víno, čaj či limonádu.“

    S jakými přáními vyrazíte do dalšího roku?

    „Ať je to rok klidný a vrátí nám pocit alespoň nějaké stability. Když se to podaří, budu naprosto spokojený.“

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi