Recenze: Hororová Tma vyděsí atmosférou a popisem autoamputace, jen musíte přežít nudné popisy
'Thriller, ze kterého mrazí až do morku kostí', slibuje čtenářům kniha slovenského autora Jozefa Kariky, Tma. Už ve svých minulých knihách Karika dokázal, že umí psát knihy s až hororovou atmosférou. Povedlo se mi to i tentokrát?
Těsně před Vánoci odjíždí televizní scénárista do Malé Fatry na chatu, aby si odpočinul od stresu z rozpadajícího manželství, neúspěchů v práci a celkově neuspokojivého osobního života. Jenže druhý den po použití očních kapek oslepne. Stává se tak nedobrovolným vězněm v chalupě uprostřed zasněžených Tater. Uprostřed pustiny bez lidí a mobilního signálu...
Karika v knihách Strach i Trhlina dokázal, že ačkoliv vlastně neukáže nic konkrétního, umí čtenáře vyděsit jen mistrným popisem atmosféry. To je vidět i ve Tmě, románu postaveném na jedné postavě jejíž vyprávění má svou sílu, zvláště pak v "oslepených" pasážích, kdy i čtenář tápe - a právě neznámo a nejistota přináší ten nejděsivější obraz.
A podobně jako v předchozích dvou knihách ani tentokrát se autor nevyhnul až odpudivě dlouhým popisným pasážím bez vyššího smyslu. Na druhou stranu skvěle vystihl psychiku postavy, která se dostala do takovéto situace - sebelitování, nelogické chování, hysterie jsou zcela na místě.
Karika ovšem není mistrem konců - romány nechává otevřené, i když vlastně naznačí, co se s hlavním hrdinou stalo. Není to ale nijak uspokojivý závěr a celkově to podtrhává výstavbu celého příběhu.
Tma potěší milovníky žánru, skutečných hororů u nás vychází opravdu málo, a tenhle se bezesporu řadí k těm lepším. Ať už to je atmosféra samoty v Tatrách nebo popis autoamputace, kterou musí hrdina projít, Karika se překonává. Přesto knize něco chybí - lepší konec a větší drive hned na začátku.
Jozef Karika
Tma
nakladatelství Argo, 2018
208 stran
Hodnocení: 70 %
