Recenze: Zpověď ženy, která se synkem utekla do srdce Islámského státu
Zažila peklo, když dobrovolně odešla se svým čtyřletým chlapečkem do Sýrie. Po útěku zpátky do Francie skončila ve vězení a pak napsala knížku pod pseudonymem Sophie Kasiki. Dá se přečíst na jeden zátah, ale stojí to vůbec za to?
Odpověď je ano. Sice někdy myšlenkové pochody hlavní »hrdinky« zůstanou čtenáři cizí, někdy dokonce nepochopitelné, ale jde o unikátní sondu do myšlení člověka, který byl zverbován a ochoten do města Rakká v Sýrii přivést nejen sebe, ale i své čtyřleté dítě.
Z knihy je cítit trochu zvláštní mentalita autorky, kdy za největší peklo považuje povinný císařský řez, ale přitom neviděla naživo ani jednu popravu a největším fyzickým trestem jí byla facka. To samozřejmě nijak nesnižuje strach, který žena musela zažívat, ale který není schopná přes stránky přenést i do mysli čtenáře. Všechno je totiž tak rychlé, najednou, myšlenkové pochody se mění ze stránky na stránku a čtenář samozřejmě pohledem generála po bitvě vidí vše tak nějak jasněji.
A to je největší problém knihy. Že ji zřejmě málokdo přijme jako zpověď tak, aby začal nad osudem ženy přemýšlet. Spíše svou rychlostí příběhu, nepochopenými myšlenkovými pochody a ne úplně skvělým vypravěčským talentem jen tak pošimrá na povrchu jako další story poblázněné fanatičky.
Peklo jménem Rakká
Sophie Kasiki
nakladatelství CPress, 2016
192 stran
Hodnocení: 65 %
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.