Recenze: Mosty do Tel Avivu postavil i komunismus a Masaryk. Beneš byl „slaboch“

Přerod křehké poválečné demokracie v československou totalitu a vznik Izraele za složitých historicko-politických okolností. To je pozadí knihy Mosty do Tel Avivu Jiřího Šulce. Po právu velmi úspěšný historický román z roku 2010 vydal znovu Knižní klub. Po prvním vydání se totiž zaprášilo.
Jan Masaryk, Klement Gottwald, Edvard Beneš nebo třeba budoucí izraelský prezident, v době příbehu ale začínající stíhací pilot Ezer Weizman. To je jen několik z reálných postav, kolem kterých se točí děj knihy odehrávající se v době mezi lety 1945 a 1948 jak v Československu, tak v nově vznikajícím Izraeli.
Žádné velké servítky si příběh nebere třeba s dosluhujícím československým prezidentem Edvardem Benešem: „Jsem vyčerpaný,“ řekl Beneš. „Dnes už ne. Navíc věci se mění tak rychle, že jakékoliv zásadní stanovisko by mohlo rychle zastarat, a možná dokonce situaci zkomplikovat...“ To znamenalo, že Beneš ve skutečnosti svůj avizovaný projev k národu vůbec neměl připravený. Vůbec s ním nepočítal, přestože o něm mluvil. Jan Masaryk hleděl na předčasně zestárlého prezidenta se směsicí hořkosti, lítosti a soucitu. Uvědomoval si, že si k prezidentovi přišel pro radu, ale nemocný stařík proti němu mu nemohl pomoci. Teď už věděl, že soumrak nad československou demokracií je neodvratný.
Rozhovor státníků se týkal rozpadu poválečné vlády a chystaného komunistického puče. Beneš do něj podle Masaryka měl a mohl zasáhnout. Autor ale prezidenta líčí po mrtvici jako velmi slabého, a to nejen fyzicky.
O pár týdnů později Masaryk po pádu z okna umírá. V rozporu se skutečností ale na dlažbě před Černínským palácem, tedy ministerstvem zahraničí, jež vedl, nikoliv po pádu z okna nemocnice. Jeho zapojení do pomoci Židům a vznikajícímu státu Izrael je ale líčeno s ohledem na dostupné prameny co nejpřesněji.
S největší možnou historickou přesností jsou pak líčeny také příběhy izraelského emisara Ehuda Avriela, který společně se svými kolegy zajistil vyzbrojení izraelské armády v prvních dnech konfliktu s Araby. Stejně jako story Ezera Weizmana, mladíka, který byl vycvičen v RAF a později na jiný typ stíhačky také v Českých Budějovicích, se stal jedním z prvních stíhacích pilotů nového státu. Weizman se stal mnohem později, v roce 1997, izraelským prezidentem.
Historickou částí se pak proplétá příběh polské Židovky Hadasy Leviové, která přežila pogrom v Kielcích, a přes Náchod, Balkán a Kypr se dostala až do vysněné země. Klid ale trval pouze několik týdnů, tak musela vlastníma rukama bránit svůj nový domov.
Kniha napoprvé rychle zmizela z pultů knihkupectví, milovníci historických románů by tak neměli příliš dlouho váhat.
Jiří Šulc
Mosty do Tel Avivu
nakladatelství Knižní klub, 2015
560 stran
hodnocení: 95 %
Zalez nácku!