12°C
Pokusy na dvojčatech i chemické experimenty Josefa Mengeleho si můžete prohlédnout v Národním technickém muzeu
V Národním technickém muzeu se ve středu večer otevře výstava, která připomíná 70. výročí zahájení procesu s nacistickými lékaři v Norimberku v roce 1946. Výstava se věnuje prvnímu vyšetřování, dokumentaci a reflexi nacistických lékařských válečných zločinů. Od 13:00 se uskuteční k tématu výstavy přednášky tří amerických historiků.
Výstava se jmenuje 70 let poté a potrvá do 31. července. Kromě dokumentů a archivních materiálů ji doprovázejí dobové publikace a několik uměleckých děl amerických autorů, která se inspirovala nacistickými lékařskými zločiny.
Proces s hlavními válečnými zločinci byl veden od listopadu 1945 do října 1946 před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku; souzeni byli nejdůležitější představitelé nacistického Německa. Následné norimberské procesy byly vedeny před americkými vojenskými tribunály.
První část výstavy přibližuje zločiny nacistického masového vyhlazovacího programu ‚eutanázie‘, který vedl v letech 1939 až 1941 k vraždění duševně nemocných a postižených ústavních pacientů. V druhé části je pojednána akce Reinhard, při níž nacisté využívali nemocničního personálu a zkušenost z programu eutanázie. Zmíněny jsou některé experimenty nacistických lékařů na vězních koncentračních či vyhlazovacích táborů jako například Horsta Schumanna, Siegfrieda Raschera či Josefa Mengeleho.
Přiblížen je také kontext pokusů se sulfonamidy v koncentračním táboře Ravensbrück, který měl přímou návaznost na atentát na Reinharda Heydricha a jeho operaci v Praze.
Třetí část výstavy přibližuje poválečnou snahu vyšetřit lékařsky motivované zločiny a potrestat hlavní pachatele a představitele německé zdravotní politiky během lékařského následného procesu v Norimberku.
Zmiňuje se i úloha českých lékařů jako svědků a československé vyšetřování, které nezahrnulo lékaře SS v koncentračních táborech, kteří pocházeli ze sudetoněmeckých oblastí. Výstava připomíná také norimberský kodex, který je jedním ze základních lidskoprávních dokumentů a fundamentů současné lékařské etiky.
Oddíl 731 desetitisíce mrtvých a jejich kati v pohodě v USA --Po ověření skutečností inforomovala zpravodajské depeše ministerstvo války ve Washingtonu strohým tónem, že "předchozí informace nás opravňují k závěru, že japonská bakteriologická skupina pod Išiiho vedením skutečně porušovala pravidla pozemní války". Zpráva však pokračuje: "Tento názor ovšem neslouží jako doporučení, aby skupina byla obviněna a souzena." --Ve snaze zabránit, aby se k Išiiho posudkům a záznamům dostali Sověti, uzavřely Spojené státy tajnou dohodu. Musely však překonat hlavní překážku. Šlo o "tajemství všech tajemství". Návrativší se spojenečtí zajatci vyprávěli otřesné příběhy o biologických experimentech, které na nich byly nelítostě prováděny. Pokud by se k těmto historkám dostal tisk, veřejnost by volala po krvi. Zbývala jediná možnost: utajení. --Žalobcům se při tokijských procesech s válečnými zločinci dostalo varování, aby nepátraly příliš do hloubky. Spojenečtí zajatci museli odpřísáhnout mlčenlivost a pak byli cynicky zapomenuti. V roce 1948 byla všem členům Išiiho týmu nabídnuta beztrestnost výměnou za údaje a spolupráci. Rozběhla se největší zastírací akce celé války, která vydržela čtyři desetiletí. Po objevu těl ukrytých pod Tokiem v roce 1989 začala skutečnost vycházet najevo. Nakonec o svém utrpení promluvili i vývalí vojáci spojeneckých sil.