Recenze: V geneticky upraveném Finsku ovládá černý trh hromada chilli

Ve společnosti se vlivem šlechtění lidské rady nachází jen čtyři druhy lidí – Femiženy, jež jsou odmalička vyučovány pouze v oblasti péče o rodinu a muže, Maskulové – muži, kteří mohou vykonávat jakoukoli práci a mají všechna práva, Morloci – ženy, které se odmítly přizpůsobit společenským požadavkům, a tudíž je jim v rámci zachování genetické čistoty zakázáno se rozmnožovat, a Mínusoví muži – tací, kteří nemají fyzické či jiné předpoklady k dobrému genetickému kódu.

Látky se škodlivými vlivy jako kofein, alkohol, tabák a chilli byly státně zakázány. A právě o chilli v tomto románu jde. Při jeho požívání lze totiž dosáhnout jisté formy rauše, a tak se s ním výnosně obchoduje na černém trhu. Ale vypěstovat byť jen jednu rostlinku chilli není v Euristokracii nic jednoduchého a jediná paprička může zničit životy.

„Jev, při němž jsou znaky mláděte částečně zachovány až do dospělosti, nazýváme neotenií. Víme, že také u femmižen se v současnosti zachovávají do dospělosti vzhledové i povahové rysy, které vzbuzují něhu a ochranitelský pud. Patří k nim potřeba zavděčit se, společenská otevřenost, hledání bezpečí a ochrany ze strany mužského pohlaví a hravá naivita. Jak dnes dobře víme, tyto rysy jsou u ženského pohlaví zásadní. Před domestikací nicméně byly na ústupu a téměř zanikly důsledkem deformace přírodního výběru (tzv. emancipace).“

Román je čtivý, děj nemá žádná hluchá nebo prázdná místa a autorka zvolila velice dobrý způsob, jak hned v několika prvních kapitolách seznámit čtenáře s fungováním a principy svého fiktivního světa, takže nebudete dlouho tápat, kdo je kdo a proč postavy dělají, co dělají. Myšlenka, že chilli může být i silná droga, je trochu neobvyklá, ale v rámci děje nepůsobí nijak rušivě.

Celkem rychle si člověk zvykne přemýšlet o chilli jako o dobrém „matroši“, co se váží na gramy a pokoutně prodává na rohu (ano, tato myšlenka mě neopustila do dneška a na papričky jalapeňos už se nejspíše nikdy nebudu dívat stejně). Kniha má dvě hlavní dějové linie, kdy hrdinka vypráví o hledání své sestry a pak o samotném pěstování chilli, ale v celku to působí, jako by si autorka nemohla vybrat, které téma zvolí jako nosné. Osobně považuji za zajímavější její dystopickou vizi společnosti, která by si zasloužila více prostoru, než kolik je jí opravdu věnováno.

Kniha vás do děje doslova hodí, ale na konci ho také rychle opustí, nečekejte žádné zakončení nebo vysvětlení, jsou to spíše kapitoly z deníku, který jednoho dne končí a zbytek je na vás. Pokud nejste spokojení se stavem současné společnosti, pak tuto knihu vřele doporučuji. Zaručeně oceníte, že u nás, v zemích Úpadku, jak se v knize nazývá svět mimo Finsko, je ještě život docela fajn.

Johanna Sinisalo

Jádro slunce

Nakladatelství: Euromedia Group, k. s., 2015

336 stran

Celkové hodnocení – 82%