Odhalení Blesku: Jak verbují Čechy k boji na Ukrajinu? Přijeďte si zastřílet!

Blesk se proto začal zajímat o to, jaká je vlastně procedura, kterou nejspíše prošli i dva Češi, kteří na Ukrajině nedávno padli, Vojtěch Hlinka ze Žatce a Ivo Stejskal z Brna. Překvapivě to není nijak složité. Blesk se dostal k e-mailu, který vše podrobně řídí. Kdo, kdy, kam, s čím… Schválně, představovali jste si to takhle?

Nábor

Na ministerstvu obrany v Doněcku je ve stálém provozu celkem šest zvláštních telefonních linek, kde čtyřiadvacet hodin denně podávají informace těm, kdo hodlají bojovat proti ukrajinské armádě na straně separatistů. A linky jsou prakticky pořád obsazené.

Jestli je to tím, že se hlásí tolik zájemců anebo rušením ze strany ukrajinské armády, nelze zjistit, ale faktem je, že debata redaktora Blesku s telefonistkou se při pětiminutovém rozhovoru přerušila celkem třikrát.

Telefonistka zpočátku nevěděla, kdo je na opačném konci linky a každé přerušení omluvila s tím, že spojení opravdu je „…ně vsegda naďožnoje“ (tj. ne vždycky bez problémů – pozn. red.). Byla přátelská dokonce i tehdy, když se dozvěděla, že hovoří s českým novinářem.

Z Rostova na Donu rovnou do války

Doněck dělí od Rostova na Donu, kde dobrovolníky nakládají autobusy, necelých 168 kilometrů. Za normálních okolností je autobus ujede ani ne za tři hodiny, letadlem to trvá necelou čtvrthodinku.

Dnes je cesta na ukrajinské straně víc než nejistá. Podle posledních informací sáhla ukrajinská armáda a její dobrovolnické prapory, které pořád ustupují, k taktice guerillové války. Jejich malé, dobře vyzbrojené a pohyblivé skupiny přepadají autobusy z Ruska ze zálohy, střílejí po civilistech i dobrovolnících a cesty prý i zaminovávají.

Autobusy

Kdyby nešlo o válku, vypadá to jako organizace zájezdu! „Co vás zajímá?“, ptala se. „Všechno o tom, jak se k vám dobrovolníci dostávají,“ zněla odpověď. „Výchozím bodem je Rostov na Donu,“ vysvětlila telefonistka, která pracuje v Mobilizačním středisku MOLDR pro občany Ruska a Euroasijské unie v Doněcku, a která se představila jako Olga Jurjevna. „Z tamního autobusového nádraží jezdí do Doněcku každý den pravidelný spoj v 16:30 hod. a je doplněn o další linku. Ta odjíždí z Rostova v 9:00 hod. každý lichý den.“ V náborovém středisku podle ní poskytují i další informace.

Třeba o tom, že koridorů, jak se z Ruska do Doněcku dostat, je několik, ale některé se čas od času uzavírají kvůli bojům nebo »teroristické činnosti kyjevských bojůvek«. To byla závěrečná slova telefonistky Olgy Jurjevny. Z pozadí ji kdosi rezolutně okřikl a ona rozhovor ukončila s tím, že veškeré informace může podávat jen tisková mluvčí ministerstva.

Bez žoldu

Viktorii velmi rozhořčil dotaz na to, jak je to s placením »služeb« dobrovolníků, i zahraničních. „No dovolte, svým vojákům platí ukrajinská armáda, my ne. Opravdu žádné peníze nedostávají,“ prohlásila rezolutně. Na dotaz ohledně zabezpečení vojáků včetně stravy prohlásila, že „…mají všechno, co potřebují.“ „Naši domobranci (v originále „opolčenci“ – pozn. red.) se i stravují díky humanitární pomoci. I staré babičky mezi ně chodí s kastrůlky boršče a dalšího jídla. A lidé na ně pořádají sbírky. Nepoukazují peníze, ale dělají sbírky šatů – třeba i ponožek, trenýrek, košil a podobně – ale i konzerv nebo trvanlivých potravin. Máme všeho dost,“ uzavřela Viktoria.

Bojovat jinde je trestné!

Co na výzvu přidat se k proruským separatistům říkají česká ministerstva zahraničí a obrany? „Neregistrujeme dotazy veřejnosti, které by souvisely s uvedeným mailem,“ uvedlo ministerstvo zahraničí. „Není důvod se domnívat, že by podobné výzvy mohly mít na české občany nějaký zaznamenatelný dopad,“ doplnil za resort obrany Vladimír Lukovský a dodal: „Pokud by se ale někdo takový našel, měl by vzít v potaz, že občanu ČR, který koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu, hrozí trest.“ Sazba je 3 – 8 let vězení.