Tak tohle je můj konec, připustil vrah
Co se honí hlavou člověku, který si ve vězení odseděl trest 40 let a teď ho čeká další? Jiří Robeš (65) si na svobodě moc nepobyl
Možnost, že se ještě někdy nadechne vzduchu na svobodě, již zavrhl nenapravitelný zločinec Jiří Robeš (65) z Jičínska. Blesk jej zastihl několik minut před rozhodnutím o vazbě. Choval se až flegmaticky. Měl na sobě staré a špinavé oblečení a v obličeji byl poraněný ze zásahu. Nechtěl mluvit, ale pak si uvědomil, že má jednu z posledních příležitostí. Když ho eskorta odváděla do vazební věznice, sotva stihl dokončit poslední větu. Odseděl si už asi 40 let. Naposledy byl odsouzen v roce 1993 k 23 rokům vězení za zastřelení vojáka (19). Loni byl podmínečně propuštěn. V noci na minulou sobotu vnikl na poštu ve Starém Bydžově. Když z okna spatřil přivolané policisty, začal po nich pálit z pistole. Nakonec ho zadržela zásahová jednotka.
Blesk mluvil s mužem, který mohl znovu zabít Proč jste šel loupit, když jste byl v podmínce a riskoval, že půjdete zase sedět? "Potřeboval jsem peníze. Takhle stát myslí na chudáky, kteří se nemají jak uživit. Dostával jsem 2900 korun důchodu a z toho to nešlo." Pracoval jste? "Taky jsem to zkoušel. Sbíral jsem kovy." Jak vás napadlo vyloupit poštu a proč zrovna tu ve Starém Bydžově? "Hovořil jsem o ní ve vězení." Takže to byl tip? "Hmm." Věděl jste, kolik peněz v ní najdete? "Ne, ale stačilo by mi pár tisícovek." Proč jste střílel po policistech? "Já jsem nikoho nechtěl zabít. Jen jsem je chtěl odehnat od sebe. Pak bych skočil z okna a utekl." Víte, co vás teď čeká, jaké máte vyhlídky? "Tohle je můj konec." Když jste byl na svobodě, udělal jste si nějakou radost? Co rodina? Děti? "Ono to utíkalo tak rychle, že ani ne. Děti jsem si nestihl pořídit." Když jste vyšel z vězení, jakou věc jste udělal jako první? "Hmm, už ani nevím... Jo, jel jsem vlakem a pořád se koukal na krajinu, svět."
