Strážník: Miloval jsem svou vražedkyni

Na stará kolena mladou hezkou ženu, dvě zdravé děti, slušný byt a zaměstnání ve státní správě. Strážník Štefan Puškáš (58) si nic víc nemohl přát. Dřel i po službě, chodil na brigády, jen aby ženušce Silvii (45) nic nechybělo. Dělal, co jí na očích viděl, dokonce si osvojil i její dvě dcery z prvního manželství. Staral se o ně jako o vlastní. A ona? Chtěla něco jiného. Jeho prachy, ale bez něho! Přes ženu odsouzeného vraha najala na manžela zabijáka. A směnku na půl milionu podepsala vlastní krví! "Ježíšmarjá, kdyby zhubla, to by byla nádherná ženská!" Touhle větou vyřčenou před třinácti lety před kamarády po návštěvě jedné večerky v Praze 9 to všechno začalo. "Kamarádi jí to donesli a ona kvůli mně fakt zhubla," vyprávěl Štefan o začátku největšího omylu v jeho životě. Těch věcí, co mu jeho Silvie zatajila! Těch dluhů, co měla! Strážník byl samou láskou slepý a snad i hluchý. Oženil se, adoptoval dvě cizí děti a nechal se ve svých letech přemluvit i k dětem vlastním. Narodil se Vítek (8) a pak Petruška (6). Velký třesk Esemeska, co mu přišla v říjnu 2005, Štefanovi vyrazila dech. "Přišli jsme o byt, jedu s dětmi na Moravu," napsala Silvie a nakvartýrovala se do strážníkova bytu, který měl z dřívějška. A pravda začala lézt na povrch. "Měla velké dluhy. Neplatila nájem, tak nás vystěhovali," dozvěděl se Štefan, který neměl ani tušení, že by něco mohlo být v nepořádku. Co měl dělat? "U městské policie v Praze jsem čtrnáct let. Musel jsem chodit do práce, živit rodinu, začít platit dluhy," líčil Štefan dobu, kdy se začalo schylovat k nejhoršímu. Přes den v práci, po večerech a nocích na brigádách. Dva roky takhle dřel. Platil věřitelům, další peníze dával na účet a ženuška jen vybírala. A dělala další a další dluhy. Vyčerpaný strážník se za rodinou na Moravu dostal jen zřídka. Nacházel tu stále cizejší a nepořádnější ženu. Teprve později se dozvěděl o jejích podivných stycích a aktivitách na internetu. Tenkrát jí vyčítal jen špatné hospodaření a nepořádek. A to Silvii stačilo, aby se odhodlala k šílenému činu. Přejeďte ho autem a nazdar! Silvie občas jezdila z Moravy do Prahy. Náhoda ji svedla dohromady se Sarah Žirovnickou - manželkou někdejšího šéfa Jonákova Discolandu, dnes odsouzeného vraha. Silvie si postěžovala na manžela, projevila přání se ho zbavit a dostat se k jeho pojistce. Myslela si, že když Štefan zemře, dostane milion. Ve skutečnosti si strážník platí jen důchodové připojištění! O tom, kdy a jak má manžel zemřít, mluvila Silvie tak vážně, že to Žirovnickou zřejmě až vylekalo. Šla na policii. Při příštím setkání se Silvií už byla vybavena nahrávacím zařízením. "Tak v pondělí v devět to chceš? A jak? Jak si to budeš přát, tak to ten člověk udělá," promlouvala žena vraha k Silvii. "Je mi to úplně jedno. Kdyby ho zastřelili, tak by se po tom pátralo, a to by byl průser. Musí to vypadat jako nešťastná náhoda. Prostě do něj někdo vrazí autem a nazdar, on zmizí z povrchu zemského." Tak zněla objednávka Silvie Puškášové na vraždu manžela. Pak se nechala bodnout do prstu a podpis na půlmilionové směnce zpečetila svou krví. Život jde dál, ale jak? Když za Štefanem Puškášem přišli do práce z kriminálky a řekli mu, co na něj manželka chystala, byl to pro něj šok! Nemohl tomu uvěřit, ale realita je ještě krutější, než by čekal. Podal žádost o rozvod, ale jeho manželka, která je ve vazbě, si mu bezostyšně píše o peníze. Jen tak, bez slůvka omluvy či lítosti. Jeho děti, Petruška a Vítek, jsou v 'děcáku' a on bojuje, aby si je mohl vzít domů. Byt v Praze na přímluvu nadřízených dostal o půl roku dřív, než na něho přišla řada. Má ho dokonce vybavený, ale po všem, co v něm je, se sápou exekutoři. Jak absurdní - když si žena brala úvěry, na jeho souhlas se nikdo neptal. Teď je to on, kdo její dluhy musí platit! Kdo je vymáhá? Paradoxně stejný advokát, který hájí jeho manželku, jež ho chtěla nechat zabít!