Dcera Antonie Staškové: Začínám nenávidět matku!
Soňa (17), dcera zrůdy Antonie Staškové, začíná svou matku nenávidět. Malého Honzíka Rokose, který měl včera pohřeb, měla ráda
Zničené životy nevinných! To po sobě nechala "matka zrůda" Antonie Stašková (38). Se svým milencem Pavlem Greplem má na svědomí smrt svého syna Honzíka (+5). Její další synové - David a Radek - se nedožili ani jednoho roku. Jediné dítě, které přežilo výchovu Staškové, je Soňa (17). Ta si však cejch dcery matky vražedkyně ponese celý život. Soňa má v hlavě zmatek. Doufala, že se s matkou někdy setká a že "třeba bude všechno dobré". Na krutosti matky si totiž nepamatuje, bylo jí teprve šestnáct měsíců, když ji ztýranou zachránila její babička Soňa Gubičová (68). Té říká 'mami'. Biologická matka Stašková je pro ni Tonka. Vytvořila si o ní iluzi a té věřila. "Vím, že mě nikdy nechtěla vidět. Já ji ano. Asi i teď, aby mi to vysvětlila," krčila rameny dívka. "Myslím, že ji ale začínám nenávidět," řekla Soňa, se kterou jsme hovořili se souhlasem její opatrovnice. Je zvědavá i na svoji druhou babičku Zdenu Münnichovou (60), matku Staškové. Ta se své nebezpečné dcery zřekla. "I s tou bych se chtěla setkat. Proč ne," špitla Soňa. Poprvé se na její tváři objevil úsměv. Soně je strašně líto, že zemřel její bratříček Honzík. "I když jsem ho nikdy neviděla, měla jsem ho ráda. Věděla jsem, že mám někde bratra. Je to hrozné, co máma udělala," stále nevěří štíhlá dívka. Sama má spoustu zájmů. "Ráda opravuji různé historické přístroje a mám ráda malé děti. A já je mám ráda doopravdy!" jako by říkala na obhajobu. Letos po skončení 9. třídy chce nastoupit do tříletého oboru pečovatelka.
Spor o chlapce skončil smrtí Antonie Stašková (38) převzala 25. května v Táboře na víkend od Romana Rokose (29) jejich syna Honzíka (+5). Unesla ho a se svým přítelem Pavlem Greplem (49) ho více než půl roku ukrývala na mnoha místech. 9. prosince jej ona nebo Grepl zavraždili dvěma ranami nožem do hrudníku. V půli prosince tělo zakopali a opět vykopali. 28. prosince únosce objevili mostečtí strážníci s mrtvolou Honzíka v autě. Stašková měla před Honzíkem ještě dva syny, žádný se nedožil jednoho roku, a dceru (17), kterou od jejích šestnácti měsíců vychovává babička.
Honzík už je mezi anděly Obrovský smutek a utrpení se zračily ve tváři Romana Rokose, který se včera naposledy rozloučil se svým Honzíkem (+5). Jeho bolest s ním sdílely jen dvě desítky přátel a příbuzných. Poslední rozloučení se totiž na přání zdrceného otce konalo v utajení, jen v kruhu nejbližších. Kytice bílých květů, bílé věnce a slzy v očích příchozích. Tak to vypadalo včera krátce po 14. hodině na táborském hřbitově. "Už je mezi anděly," vzlykala starší žena, která tvář skrývala za brýlemi. "Rozhodli jsme se, že pohřeb bude jen v kruhu rodiny," vysvětlil před obřadem tiše Rokos, proč požádal, aby dveře do smuteční síně zůstaly před veřejností uzavřeny.
Ta, které dcera vražedkyně říká mami! Vnučku Soňu (17) má Soňa Gubišová (68) z Otročína ráda jako svoji dceru. Vychovává ji od šestnácti měsíců, kdy děvčátko vzala k sobě. Od své snachy Antonie Staškové, která byla v devadesátých letech ženou jejího syna Radka Staška. Dítě, které nese jméno této hodné ženy, bylo tak ztýrané, že Kubišová se neubrání slzám ani dnes, když se k události vrátí. "Jsem ale ráda, že Soničku mám. Je to hrozně hodná holka. Chodí ministrovat do našeho kostela. Jen škola jí moc nejde," usmívá se Gubišová. Chtěla by pro ni světlou budoucnost. "Mám, ale o Soňu starost. Od doby, kdy se to dozvěděla, moc nemluví a nejí. Zhubla," pokračovala Gubišová. Své bývalé snaše nemůže přijít na jméno. "Těžko se mi vyslovuje i Tonka. Svi.. je to!" oklepala se.
