Mám byt, ale nemůžu do něj!

Zoufalá je Marie Lustíková (73) z Píšťan na Litoměřicku. Důvodem je byt v Litoměřicích, který v roce 1998 koupila od městského úřadu. I když na něj má kupní smlouvu a řádně za něj zaplatila, užívat ho nemůže. "Koupila jsem ho s nájemnicí, starou paní, s níž jsem se dohodla, že ji tam nechám dožít. Po její smrti jsem ale zjistila, že je v bytě hlášená i její dcera, o které není v kupní smlouvě ani zmínka. Byt odmítá opustit. Byt zavalila odpadky a v dubnu ho navíc zapálila," popsala zoufalá majitelka. Svůj vlastní byt viděla dvakrát - v roce 2003, když se v domě měnila střecha, a pak o dva roky později, když si sousedé stěžovali, že po nájemnici Sylvii K. zůstávají výkaly na chodbě. Bývalý manžel paní Marie Otakar tehdy stav bytu zdokumentoval. "Vůbec nevím, jak to tam teď po tom požáru vypadá. Žije teď v azylovém domě. Slíbila, že byt vyklidí a půjde tam s námi, abychom se na něj mohli podívat, pak ale s námi odmítla komunikovat," dodala paní Marie. Nepomohly ani soudy. "Dali jsme jí výpověď za hrubé porušování povinností podle občanského zákoníku, protože neplatí nájem. Soud to ale zamítl. Konstatoval, že jí nemůžeme dát výpověď, když nemá žádnou nájemní smlouvu. Máme jí prý zajistit náhradní bydlení, ona ale všechno odmítá," dodal Otakar Lustík s tím, že soud by měl pokračovat v listopadu. "Stálo mě to už spoustu peněz a hlavně sil. Bojím se, že skončím na psychiatrii," zoufá si paní Marie.