Největší zabijáci českých dějin: Kanibal Roháč, bestie Čurda, sadista Štěpánek nebo Postrach Moravy

Hubert Pilčík patří mezi největší sériové vrahy Česka. | archiv Blesku

Hubert Pilčík
počet prokázaných obětí: 5

Hubert Pilčík (†59) ze Sence u Plzně měl přezdívku „strýček“ a lidé ho měli rádi. Původně pracoval jako zámečník a později po roce 1948 v důchodu pomáhal emigrantům, kteří chtěli utéct za hranice na Západ. Za svou důvěřivost ale nešťastníci brzy doplatili životem.

Podle policie lze jen těžko odhadovat, kolik Pilčík ve skutečnosti zabil lidí. Do karet mu hrála skutečnost, že emigrantů bylo mnoho a jejich příbuzní často zmizení ani nenahlásili, protože měli za to, že jsou lidé již za hranicemi na západě. Až na jaře roku 1951 se kriminalistům podařilo najít stopu.

V březnu toho roku bylo ve spáleništi opuštěné hájovny Lipovka u Nekmíře objeveno ohořelé mužské tělo. Oběť byla podle všeho upálena ještě zaživa. O tři měsíce později našly děti nedaleko Sence polonahé tělo mladé ženy. Až později se kriminalistům podařilo díky zubní korunce zjistit, že zavražděnou je Renata Balleyová.

Ta chtěla společně s otcem Emanuelem a sestřenicí Danielou utéct do Německa. Pilčík se otce a dcery brutálním způsobem zbavil. Dvanáctiletou Danielu pak držel dlouhé měsíce u sebe v domě a dívka zažívala hotové peklo. Zhruba dva měsíce ji držel znehybněnou v kozím chlívku, kde ji i zneužíval.

Aby nemohla dívenka křičet, obložil ji hlavu vystlanou bedýnkou s přívodem vzduchu pomocí dírky. Navíc Pilčík Danielu nutil psát příbuzným Balleyových nafingové dopisy, které měly sloužit pro rodinu jako pojistka, že se přechod Emanuela, Renaty a Daniely přes hranice do Německa podařil, a že jsou všichni v pořádku.

Vrah se následně policii přiznal. Kriminalisté u něj v domě nalezli množství šperků, oděvů, bot a kufrů. Proto se také policie domnívala, že zavražděných mohlo být mnohem více. Trestu smrti se už Pilčík nedožil, 9. září 1951 spáchal ve vazbě sebevraždu, kdy se za pomoci dvou kapesníků uškrtil.

Vrah Svatoslav Štěpánek | reprofoto Youtube.com

Svatoslav Štěpánek
počet prokázaných obětí: 3

Sériový vrah Svatoslav Štěpánek (†26) své mordy páchal v roce 1936. Pocházel z dobře situované rodiny, která se po několika stěhováních usadila v Roudnici nad Labem. Štěpánkova matka učila ve školce, otec pracoval jako inženýr v cukrovaru. Už od útlého věku měl Štěpánek zálibu v mučení a týrání zvířat, podle místních měl dokonce jako dítě napadnout svého spolužáka nožem.

V roce 1930 měl být Štěpánek odsouzen za krádež, jeho rodina však zařídila, aby se dostal k psychiatrovi. Ten uvedl, že měl v době loupeže snížené schopnosti, upozornil však na fakt, že Štěpánek není psychicky v pořádku a nutně potřebuje ústavní léčbu. Ta se ovšem neuskutečnila a muž začal zabíjet.

První obětí se stala čtyřicetiletá mlékařka Františka Třísková, která osudný den nesla Štěpánkovi mléko. Ten ji nemilosrdně střelil do hlavy a se zesnulou prováděl další zvrhlosti. Následně Františku ubil sekerou, rozřezal břicho, stáhl kůži z hlavy, tělo rozřezal na jedenáct částí a vyřízl oběti prsa. Ňadra ho obecně fascinovala natolik, že si jejich obrázky věšel nad postel, sestřiny polil kyselinou a sám užíval přípravek na jejich růst.

Druhou obětí byla Štěpánkova sestřenice, dvacetiletá Jiřina Šťastná, která mu nesla navařené jídlo. I tu vrah surově usmrtil. Když se Jiřina dlouho nevracela, šla její matka zjistit, co se děje. Mrtvou dceru nalezla u synovcově v domě, který se před příjezdem policie pokusil marně oběsit na stromě na zahradě.

Kriminalistům se později omylem doznal i k vraždě teprve pětiletého Bedřicha Brožovského, jehož tělo po několika částech zakopal na zahradě. Soud Štěpánka usvědčil ze tří vražd a ze dvou pokusů. V listopadu 1938 byl oběšen v pankrácké věznici.

Legendárního vraha Martina Leciána v roce 1927 popravili. | Mall.tv

Martin Lecián
počet prokázaných obětí: 10

Už od mala byly s Martinem Leciánem (†26) samé potíže, kradl už jako školák. Narodil se do rodiny alkoholika. Otec malého Martina údajně prohrál v kartách, a tak musel chlapec otročit u kolotočářů. Rodina obecně nikdy neměla moc peněz, Martin Lecián musel krást a nakonec skončil v polepšovně.

V době první republiky si rychle vysloužil přezdívku „Postrach Moravy“. Několikrát se mu podařilo utéct z vojny a při posledním úprku se seznámil se ženou svého života - Marií Křenovskou. Pár začal loupit společně a Leciánův život nabral divoké obrátky. Během loupežných přepadení začal Lecián i vraždit.

První obětí se v roce 1927 stal strážník ve Slavkově u Brna. Dále mladý vrah zastřelil nočního hlídače, několik četníků a dokonce i vojáka. V září stejného roku byl Postrach Moravy konečně dopaden dvěma strážníky v civilu.

Za více než sto trestných činů, z toho deset vražd, byl Lecián odsouzen k trestu smrti oběšením. V noci před výkonem trestu prý vrah nezamhouřil oko. „Však já si v pekle odpočinu dost,“ řekl jednomu z četníků krátce před smrtí. Popraven byl 6. října 1927 ve vojenském vězení v Olomouci.

Kateřina z Komárova prokazatelně usmrtila čtrnáct lidí. | Mall.tv

Kateřina z Komárova
počet prokázaných obětí: 14

Manželce Jana Bechyně z Lažan, Kateřině z Komárova, se ne nadarmo přezdívá „česká Čachtická paní“.Roku 1530 ji manžel svěřil správu panství v Pičíně, kde vládla pevnou rukou a poddaným dávala co proto. Své „výchovné lekce“ neustále stupňovala, až došlo i na vraždy.

K smrti vyděšení poddaní se báli proti chování Kateřiny z Komárova jakkoliv ohradit, aby se nestali její další obětí. Věci se daly do pohybu až poté, co kronikář Josef Hájek z Libočan konfrontoval svého nepřítele, manžela „české Čachtické paní“. Bechyně se však urazil a Hájka zažaloval. 

Jejich spor zřejmě rozhoupal občana Prokopa Kožešníka k tomu, aby o šlechtičně pověděl pravdu. Nebydlel na jejím panství, proto si proti ní mohl dovolit vystoupit. Podle něj Kateřina z Komárova své oběti bodala, svlékala je zaživa z kůže, polévala je rozžhaveným máslem a sypala jim sůl do ran.

Celkem takto trýznivým způsobem podle ženiny vlastní výpovědi usmrtila jistě přes čtrnáct osob, i když jich mohlo podle odhadů být až třicet.

Jako trest byla uzamčena v Prašné věži na Pražském hradě. Tam po několika dnech vyhladověla.

Poprava největšího českého vraha: Usekali mu prsty, otrhali kleštěmi maso a pak ho rozmlátili v kole | Wikipedia

Martin Roháč
počet prokázaných obětí: 59

Když v roce 1568 skončila druhá rakousko-turecká válka Drinopolským mírem, vracela se část habsburské armády zpět do Čech. Jeden z vojáků, Martin Roháč, se však rozhodl, že se vydá na dráhu lupiče a zabijáka.

Společně s dalšími muži přepadával kupce a řemeslníky na cestách, které nejen okradl, ale i brutálně zabil. A obětí rychle přibývalo.

Zřejmě nejhorších zločinů se dopustila Roháčova skupina u Chrudimi, kde mu za oběť padly tři těhotné ženy. Ty si vrah vybral záměrně. Tehdy totiž kolovaly pověry o tom, že když loupežníci sní nedonošený plod, posílí to jejich odvahu a bude jejich konání požehnáno. Roháč tak nenarozené děti z útrob žen vyřízl, uvařil a snědl.

Roku 1571 konečně nad brutálním vrahem a jeho kumpány spadla klec. Za bezmála osm loupeží a 59 dokonaných vražd nemohl Martin Roháč počítat s ničím jiným, než trestem smrti. Ten byl navíc velmi pomalý a trýznivý.

Kat muži nejprve odstřihával prsty na rukou. Pak mu kleštěmi vytrhával kusy masa z těla a nakonec zpřerážel všechny končetiny a provlékl ještě za živa Roháče do dřevěného kola, ve kterém po několika hodinách zemřel.