Rozhodnuto! Spejbl s Hurvínkem zůstanou u Štáchové

Úleva po letech: Právo používat loutky Spejbla a Hurvínka má s konečnou platností ředitelka jejich divadla Helena Štáchová
Nejvyšší soud potvrdil rozsudky, podle nichž patří práva na loutky Spejbla a Hurvínka nynější ředitelce jejich divadla Heleně Štáchové. Koncem června v neveřejném zasedání odmítl dovolání Městského ústavu sociálních služeb v Plzni, který se s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka o práva na loutky už devět let soudí. "Nejvyšší soud zjistil, že dovolání není přípustné a jako nepřípustné je odmítl, aniž se věcí blíže zabýval," řekl mluvčí brněnského soudu Petr Knötig. V platnosti tak zůstává pravomocný rozsudek pražského vrchního soudu, který po osmi letech soudních peripetií rozhodl v květnu 2006 ve prospěch žalované Štáchové. Nejvyšší soud teď ještě uložil žalobci - Městskému ústavu sociálních služeb v Plzni, aby Štáchové zaplatil náklady na právní zastupování v dovolacím řízení. O co v kauze šlo? Plzeňský sociální ústav, který je dědicem Josefa Skupy - zakladatele "Hurvínkova divadla" - chtěl žalobou docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné známky na loutky, které podle ústavu zasahovaly do jeho autorských práv zděděných po Skupovi. Známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner. Po jeho smrti je zdědila jeho manželka a současná ředitelka divadla Helena Štáchová. Ve sporu šlo zejména o to, kdo je ve smyslu zákona autorem loutek. Sociální ústav tvrdil, že autorem je jednoznačně Skupa, Štáchová říkala, že řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Skupa dal řezbáři v roce 1919 náčrtek podoby loutky, která měla nahradit Kašpárka, Nosek o rok později vyrobil loutku Spejbla. Podle právničky ústavu byl jeho inspirací právě Skupův náčrtek. Právník divadla namítal, že Noskova loutka nebyla Skupovu náčrtku vůbec podobná. Z některých písemností podle něj vyplývá, že Nosek na realizaci Skupovy představy neměl vhodné náčiní. Skupovi prý také řekl, že by se takové loutky děti bály, hovořil o zrůdě, či dokonce monstru. Vrchní soud dospěl k závěru, že se sice obecně ví, že Skupa udělal jakýsi náčrtek, ale jak vypadal, zda splňoval požadavky výtvarného díla, zda podle něj bylo postupováno, je prý pouze v rovině úvah. Podle rozsudku někteří svědci z řad Skupových kolegů vypověděli, že loutkám spíš propůjčil charaktery a hlas. Vrchní soud plzeňskému ústavu nevyhověl ani pokud jde o práva na jména loutek, která vymysleli otec a syn Kovalovi. Důkazem je diplom, který oběma vystavil sám Skupa. Děkuje jim za vytvoření jmen Spejbl a Hurvínek.