Záchranka přijela pozdě

Pomoc přijela k muži se srdečním kolapsem pozdě. Spolubydlící volali na tísňovou linku 155 a mezitím se snažili muže oživovat. Centrální dispečink sháněl volnou sanitu. Za rakovnické záchranáře museli zaskočit jejich kolegové z Kladna... Ale bylo už pozdě. K neštěstí došlo koncem minulého týdne v Lubné u Rakovníka. Muž, který bydlel na místní ubytovně, dostal náhlý srdeční kolaps. Jako první byl u hroutícího se zhruba devětapadesátiletého pana Zíky Vladimír Babor (41), který bydlí v téže ubytovně. Babor zavolal ihned na tísňovou linku 155. Volal bezprostředně poté, co Zíka zkolaboval, a podrobně vylíčil dispečerce situaci a s její pomocí začal s resuscitací. Nejbližším stanovištěm je Rakovník, ale tam měli obě záchranky na výjezdech. Byla tedy přivolána posádka z Kladna. Na místo dojela za 29 minut, ale muži již nebylo pomoci. Smrt byla rychlejší. Podle čeho se rozhoduje o počtu záchranek pro jednotlivá stanoviště? „Hustota se bere podle potřeby stanovišť a také podle frekvence výjezdů. Minimální počet jsou 2 záchranné vozy,“ řekl mluvčí Středočeského kraje Martin Kupka. V případě, že jsou všechny vozy v terénu, kontaktují se posádky a posuzuje se vážnost případů. Spolupracuje se také se sousedními kraji a vypomáhá i soukromá záchranná služba TransHospital. Ale jak se postupovalo v tomto případě? Proč nepovolali na místo vrtulník? Podle ředitele středočeské záchranky Dr. Zelenáka to bylo jediné možné řešení. Kladenská záchranka tam byla schopna dojet nejrychleji. Vrtulník standardně sedá tam, kde může – dálnice, letiště. Když nemá, kde sednout, je to v podstatě ztráta času. Než najdeme místo na přistání, tak může být taky pozdě. „Podle zasahující lékařky byl muž již zhruba 2 hodiny mrtvý. Udělali jsme maximum,“dodal Zelenák.