Zabili své děti!

Společnost má pro ně jediné označení: »zrůda«. Vrazi dětí. Je to nejtěžší zločin. Kdo vztáhne ruku na dítě, pro toho nemá slitování žalobce, soudce ani spoluvězeň. Proč dokážou někteří lidé najít v sobě tolik zuřivosti, nenávisti a šílenství, že se vrhnou na bezbranné dítě a často i na svoje vlastní? Jsou nebezpeční o to víc, že jejich bezprostřední okolí do poslední chvíle netuší, co v nich dřímá. Otcové a otčímové často na dítě zaútočí kvůli pomstě. Chtějí vlastně zranit jeho matku, dítě samotné je jen bezbranný prostředek k dosažení krutého cíle. Ženy naopak touží po vysvobození. Od svého muže, který je leckdy psychicky týrá, utíkají k sebevraždě a s sebou berou i děti. V některých případech chybí matkám vražedkyním mateřský pud. Takovým ženám se říká bestie. Společnost nemá a ani nemůže mít s vrahy dětí jakékoliv slitování. Tito lidé však mají většinou jedno společné. Na život svých nejbližších sáhli ve chvíli naprostého zoufalství a pod tíhou vlastního tragického osudu. Syna udupala v zuřivosti
Brutální vražda dítěte otřásla veřejností naposledy minulý týden, kdy Vrchní soud v Olomouci odsoudil k deseti letům vězení matku šesti dětí Boženu Žigovou (24) z Vyškova. Obhájce žádal pro svoji klientku zproštění viny. Tvrdil, že svému devatenáctiměsíčnímu synovi Dominikovi ublížila z nedbalosti. Soud však byl jiného názoru. Žena totiž svého postiženého syna doslova udupala. Poté, co na dítě zaútočila a shodila jej z křesla, neudržela se a dvakrát mu dupla na hrudníček a bříško. Výše rozsudku byla pro Žigovou těžká rána. Po jeho vynesení se zhroutila a až do konce jednání hlasitě vzlykala a držela si hlavu v dlaních. Doma na ni bude marně čekat šest dětí, z nichž to první porodila ještě jako dítě. Bylo jí teprve patnáct let. Dceru zavraždila z nenávisti
Případ dnes už sedmadvacetileté Miroslavy Michekové z Aše, která usmrtila svou teprve měsíční dceru. Už ve chvíli, kdy si dítě přivezla z porodnice domů, Micheková přemýšlela, jak se ho zbavit. Udělala to v tichosti venku, v areálu opuštěné továrny, páskem od županu. Znalecký posudek ale ukázal, že hlavním motivem vraždy byla pomsta matce, která Michekovou jako dceru zcela zavrhla. Micheková, která se ještě ve vazbě provdala za svého bratrance Bohumila Ficence, svého činu lituje. "Se svým mužem jsem našla smysl života a chci žít tak, aby se už nikdy neopakovalo nic tak hrozného," řekla u odvolacího soudu Micheková. Dítě žilo jen pár hodin
Petra Hlubinková (32) z Ivančic na Brněnsku je ve vězení už šestý rok. Jedné únorové noci v roce 1995 tajně na záchodě rodinného domku porodila zdravou holčičku, kterou vzápětí ubodala kuchyňským nožem. Matka dalšího dítěte, dnes již dvanáctiletého Lukáše, před soudem uvedla, že ji to všechno mrzí. Podle psychologů Hlubinková vraždila pod tlakem nezvládnutelného afektu. Soudní znalkyně potvrdila, že žena těhotentví ze strachu před svými rodiči i druhem tajila do poslední chíle, zavraždit své dítě ale předem neplánovala. Msta vůči manželovi
"Byl to psychický koncentrák," popisovala své manželství před pražským městským soudem Daniela V. (45). V zoufalství tato žena v říjnu 1996 podala svým dvěma dětem silná sedativa. Když usnuly, pořezala je na zápěstí, která předtím coby zkušená zdravotní sestra opíchala mezokainem. Nechtěla podle svých slov, aby je něco bolelo! Sama pak udělala totéž. Děti i jejich matku zachránil Danielin manžel, který se vrátil včas domů. Paradoxně právě kvůli němu chtěla žena i s dětmi zemřít. Mstil se své družce
Petr Kratochvíl (34) vraždil v Plzni z vášně. Teprve třináctiletou dceru své družky rdousil oběma rukama a poté jí natáhl na hlavu igelitovou tašku, kterou utáhl vodítkem. Když se domů vrátila její matka, pokusil se ji znásilnit. Před soudem, který mu v říjnu vyměřil čtrnáctiletý trest vězení v nejpřísnější věznici, neustále vzlykal a všeho litoval. Tvrdil, že by už nic nikdy takového neudělal. Za smrt dcery dostal doživotí
Zatím poslední doživotní trest vyměřil v říjnu ostravský krajský soud Vladimíru Bayerovi. Vrah si svůj čin pečlivě naplánoval .Počkal si na svou neteř před školou, přivedl ji domů a přinutil ji napsat výhrůžný dopis. Pak jí vložil do úst kapesník a přelepil jej páskou. Kolem krku utáhl dívce škrtidlo a držel ho tak dlouho, dokud nebyla mrtvá. U soudu mu jako polehčující okolnosti nepomohlo ani to, že trpí rakovinou. Proti doživotnímu rozsudku se Bayer odvolal a případ tedy bude řešit ještě odvolací soud. Milující otec a vrah
Smrtící koktejl z rohypnolu podal 11. listopadu tohoto roku v Praze svému osmiletému synovi Miroslav Stoklásek (51) a sám si pak sáhl na život. Ještě předtím Davídkovo tělo zastlal v pronajatém bytě do postele. Grafologický rozbor vrahova písma objasnil Stokláskovy sklony: muž si jen na milujícího otce hrál. Byl citově závislý na chlapcově matce, kterou i po rozchodu velmi miloval. Podle policistů se smrtí Davídka chtěl ženě pomstít. Terezka a její matka
Dodnes není zcela jasné, co se v noci z 19. na 20. června tohoto roku v bytě Čermákových na Kladně vlastně odehrálo. Jen jedna věc je snad jistá: Terezka zemřela poté, co ji někdo totálně opil. Helena Čermáková (27) je v tuto chvíli snad jediná, která ví, zda své dítě skutečně osudnou noc »jen« v opilosti zalehla nebo holčičku chladnokrevně zavraždila. Případ možná objasní až soud, který je naplánován na polovinu ledna.