"Myslela jsem, že musím zemřít!"

Začalo to nečekaně, jako asi všechny podobně neuvěřitelné příběhy. K večeru si šla Elvira Branderová zaběhat, když ji náhle dva muži strčili k sobě do auta. Poté ji se zavázanýma očima kamsi odvezli. Únosci ubohou ženu zavlekli do tmavé místnosti, kde se musela celá svléknout, nechat se fotografovat a natáčet na kameru. Její trýznitelé chtěli, aby je uspokojovala rukou. Znásilnění se naštěstí vyhnula, neboť duchaplně řekla, že má AIDS. V bytě zůstala čtyři dny a po celou dobu jí dávali pít pouze vodu. K jídlu vůbec nic. "V těchto chvílích mi probíhal hlavou celý můj dosavadní život", říká mladá žena. "Myslela jsem si, že musím zemřít". Naštěstí vše dopadlo jinak. Trýznitelé svou oběť nechali bez dohledu u jednoho sportovního centra a tak se jí podařilo utéct. Běžela jak o život a několikrát spadla na zem. Nakonec doběhla do restaurace, kde padla svému otci okolo krku. Její rodiče věří, že se únosce jejich dcery podaří nalézt a potrestat.