Vrhač nožů. Deset let "natvrdo"

Jeden lidský osud skončil. Opravdu? Ve stínu velkých procesů minulých dnů s vrahy Lubinou a Kalivodou tak trochu zapadl další soud. Odvolací, s Karlem Waldmanem (48) z Chebu, mistrem Evropy ve vrhání nožů. V srpnu tomu bude rok, co málem zabil člověka. Krajský soud v Ostravě ho poslal na deset let a šest měsíců za mříže. Senát Vrchního soudu v Olomouci nedávno zamítl Waldmanovo odvolání v plném rozsahu. Co na celém případu nejvíc zaráží je, že fakticky zůstal nevysvětlen. Jeho aktéři byli totiž natolik pod vlivem alkoholu, že nikdo neví, co se opravdu stalo. Oběma soudům to ani v nejmenším nevadilo. Třináctého srpna loňského roku v Rýmařově se házelo o titul mistra Evropy nožem, sekerou a lasovalo se. A taky pilo. Ve čtyři ráno v areálu u Junácké chaty nebyl střízlivý nikdo. A právě tam, poblíž táboráku se to stalo. Karel Waldman seděl kus od ohně na sezení z klád a nožem opracovával kousek dřeva. Mezi ním a partičkou mladíků z Centra bojových umění z Karviné došlo ke slovní rozepři. Kvůli pivu, kterého tam ti mladí měli naražený sud - kdo komu by pro něj měl chodit. Nejvíc se čertil jistý Tadeusz K. Dvakrát klinická smrt Přišel k Waldmanovi a pravou rukou ho strčil do levého ramena. Moc pevně na nohách nestál. Ruka mu sklouzla a on přepadl na Waldmana. Mezi oběma zůstal nůž, na který mladík vahou svého těla nalehl. Došlo k přetnutí žebra, k probodení srdce a také ke klinické smrti - ta se později opakovala. Unikátní lékařský zákrok nicméně mladému muži zachránil život. Waldmana mezitím div neukopali mstitelé z Tadeuszovy party. Odpotácel se spát do lesa, kde ho o půl šesté probudil policejní pes. Zatčení, obžaloba z ublížení na zdraví (policie Šumperk) a pak její překvalifikování na pokus o vraždu (policie Ostrava). "Překvapení" v podobě rozporuplných tvrzení svědků před ostravským soudem. Podle některých z nich dokonce měl mít Waldman plnovous. Dostal deset let a šest měsíců nepodmíněně za pokus o vraždu. Odvolání jako naděje? Zbytečná. Odvolací senát Vrchního soudu v Olomouci zasedl ve složení Jaroslav Zbožínek (předseda), přísedící Martina Kouřilová a Petr Augyalossy. Odvolání zamítl. Dokazovací činnost ostravského soudu prý byla dostatečná a jakákoliv další šetření, navrhovaná Waldmanovým obhájcem Tiborem Rovňákem, se jeví - a s tím souhlasila i státní zástupkyně Jarmila Večeřová - jako nadbytečná. Která to byla? Především rekonstrukce na místě činu, zjištění a vyslechnutí dalších lidí, přítomných v té době v areálu Junácké chaty, zpracování dalších znaleckých posudků. Obhajobou přizvaný soudní znalec Marek Vitovják totiž přímo v senátní síni prohlásil: "Nelze vyloučit ani tuto (tj. nalehnutí Tadeusze na nůž - pozn. aut.) variantu zranění poškozeného." Přesto senát ve shodě se státní zástupkyní usoudil jinak. Podivné je i svědectví mladých lidí, sedících u ohně, zatímco Tadeusz K. se o kus dál hádal s Karlem Waldmanem. Ti vyprávěli o "zablýsknutí čepele," o tom jak "Tadek do něj trochu strčil". Ve čtyři ráno byla tma. Každý kdo byl někdy v podobné situaci musí potvrdit, že když odvrátí zrak od plamenů a podívá se jinam, neuvidí vůbec nic. Oko potřebuje pár sekund na to, aby se srovnalo, adaptovalo na jiné podmínky. Přesto všichni, sedící u ohně "viděli". Co asi? Stranou zůstala i opilecká agresivita Tadeusze K., kterého v minulosti na podobných akcích museli dokonce třikrát kamsi zamknout, protože byl nebezpečný a ohrožoval i vlastní lidi. Teď se na dění v Rýmařově vůbec nepamatuje. Ví prý, že tam měl jet, ale probudil se až v nemocnici. Okno jako hrom! Otazníků spíše přibylo V případu Karla Waldmana by se mělo rozhodnout, zda bodl či ne. Zda svůj nůž vedl, či ne. Zda jednal v úmyslu zavraždit, anebo ne. Proto je s podivem, že oba soudy fakticky nezajímalo, že není známo nic o bodném kanálu - o jeho hloubce, o úhlu vniknutí nože do těla. I na to jsou znalci, z oboru biomechaniky poranění. Soud jejich stanovisko znát nechtěl, bylo by prý nadbytečné... Předseda senátu Zbožínek v závěrečné řeči uvedl, že obžalovaný nebyl ukrácen na svých právech a že z hlediska formálně obsahového rozsudek Krajského soudu v Ostravě splňuje všechny náležitosti a že jeho dokazování bylo dostatečné. Dodal, že Waldman primárně nechtěl zabíjet, musel si být ovšem vědom, že smrt způsobit může. Spadá pod tato slova i definice vraždy? Největším hříchem Karla Waldmana podle JUDr. Zbožínka byl nezájem o poškozeného, to, že neprojevil snahu pomoci mu poté, co se vše odehrálo. Soudce zřejmě pozapomněl, že na Waldmana vzápětí zaútočili Tadeuszovi kamarádi. Těžko pomáhat druhému, když vás kopou do hlavy. Waldman musí být potrestán, o tom sporu není. Uznává to i on. Nedělnímu Blesku řekl: "Nechápu jak to, že oba soudy braly v úvahu jen to, co mě stavělo do špatného světla, co se jim hodilo. Já vraždit přece nechtěl!" Snad se v tom po dovolání obhájce zorientuje Nejvyšší soud.