71 let od poslední veřejné popravy v Česku: Proč poslala Kašparová na smrt desítky Čechů?

Zdejší rodačka Herta pracovala během války pro gestapo jako překladatelka a jejich kruté praktiky se na ni nejspíš podepsaly, protože i ona projevila podobnou krutost. Stalo se tak dva dny po zdánlivém osvobození města, 7. května 1945.

„Město znovu ovládli příslušníci SS a začali si vyřizovat účty s povstalci i civilisty,“ řekl Jiří Vybíhal, autor knihy Třešť 1945. Po Kašparové chtěli, aby prstem ukázala na ty, kteří se zúčastnili povstání. Ti pak byli zastřeleni jednou ranou do srdce. 

„Nechala popravit i mého manžela, dva švagry a ještě další chlapce. Nejmladšímu nebylo ještě 17 let,“ vzpomínala v dokumentu ČT pamětnice Vlasta Páralová. Spekulovalo se o tom, že k popravě vybrala lidi, kteří se ji smáli za její postižení. Narodila se totiž s „obrácenou nohou", a ačkoliv se její postižení podařilo vyléčit, stále trochu kulhala a děti se ji smály. To ale zřejmě nebyl ten pravý motiv.

Otýlii Vranskou zavraždil a rozčtvrtil rotmistr s milenkou! Po 84 letech jsou historici přesvědčeni, že znají vraha

„Byla to pomsta za pomstu. Kašparová vybírala i ty, kdo podle jejího názoru nějakým způsobem poškodili její rodinu,“ dodal Vybíhal. Ten den zemřelo v Třešti 33 lidí. Oběti pohřbené v jámě v rohu dvora, kde je zastřelili, byly exhumovány a identifikovány rodinami 12. května 1945.

Hertu Kašparovou dostihl její osud 13. září 1946 kdy byla před sedmou večer popravena za zločiny proti lidskosti. Když ji vedli k popravišti, podlomila se jí kolena. Do poslední chvíle nevěřila, že ji poprava čeká. Jejím posledním přáním bylo, aby viděla bratra. Přání jí splnili,“ vzpomíná na ten den pamětnice Páralová.

Poprava Kašparové byla poslední veřejnou popravou v Česku. Na popravu se prodávaly vstupenky, události přihlíželi i školáci, což později kritizoval tisk. Mnoho místních má doma ještě pohlednice, které k té příležitosti vznikly.