Trosečník Kvapil přiletěl do Prahy!

To by snad nevymyslel ani člověk s nejbujnější fantazií! Český trosečník, Jiří Kvapil (49), byl vyloven z vln Severního moře švédskou lodí. Měsíc strávil ve Švédsku. Stále trvá na tom, že se jmenuje Georg Williams a pochází z Jižní Afriky. Jeho pravou identitu ale prozradily nejen otisky prstů, ale také svědectví jeho matky i kamarádů. Včera se Kvapil objevil v Praze! Krátce po poledni vystoupil z paluby letadla, které přiletělo z Kodaně. Prošel kontrolou cizinecké policie. Bez problémů! "On je Čech a měl náhradní doklad na jméno Kvapil. Že tvrdil, že je cizinec? Ba naopak. On je Čech a do republiky chtěl vstoupit," tvrdí policie, která na letišti v Ruzyni Kvapila kontrolovala. A co záhadný muž? V Praze se dlouho neohřál. Namířil si to asi do Vídně. Stopem! Pražské ruzyňské letiště, 12 hodin, 05 minut. Na ranveji roluje letadlo ČSA - OK 0505. Na jeho palubě doprovodil do Česka trosečníka Kvapila švédský policista. Po dvaceti minutách do haly vstupuje muž, jehož osud posledních týdnů obletěl svět. Blesk byl u jeho přivítání! Podle policie měl muž převzít ve Švédsku od místních úřadů náhradní doklad na jméno Jiří Kvapil. "Kontrolou prošel bez závad. Normálně jsme ho odbavili. Netvrdil, že je cizinec, ba naopak. On je Čech a na naše území chtěl vstoupit. Nebyl důvod mu v tom bránit," řekl Blesku cizinecké a pohraniční policie na letišti v Praze-Ruzyni Jan Kučera. On ale ihned po kontaktu s novináři tvrdil opak. "Ne, ne, ne," opakoval anglicky na dotaz, jestli pochází z Česka ještě v hale. První kroky záhadného trosečníka směřovaly ke stánku s informacemi, ještě přímo v hale letiště. Pár galantních slov s pěknou dámou v plynulé angličtině a trosečník si na papír napsal několik jmen měst. V jednom sloupci - Praha, Tábor, Dolní Dvořiště. V dalším potom - Praha, Humpolec, Brno, Znojmo. A co dál? Slyšíme, jak se ptá na Vídeň! U dalšího stánku s nápisem Čedok dostal "český robinson" mapu. Ale až poté, co se zeptal na možnosti ubytování. V tom momentě zjsitil, že se o něj zajímají lidé kolem. Začal prchat! Zastavil se u několika taxiků před letištní halou, ale nakonec naskočil do městského autobusu linky 100! A Blesk s ním! Vystoupili jsme na konečné ve Zličíně. "Pane Kvapile, mluvili jsme s Vaší matkou. Má o vás starosti," snažíme obměkčit "robinsona". Marně! Jeho tvář zůstává kamenná. Žádná odpověď. V pražském Zličíně se s trosečníkem Kvapilem setkává jeho kamarád Josef Nedvěd. U něho Kvapil žil několik měsíců. "Jirko, vždyť si na mě vzpomínáš, ne? Tolik jsme toho spolu prožili. Tady mám ještě ten nůž, co jsi mi dal," mluvil na něj kamarád z mládí. Kvapil nehnul ani brvou! Až po chvíli, jakoby se Kvapilovy oči malinko pousmály. Z jeho úst ale plynula jen a jen angličtina. "I´am sorry," bylo jediné, co řekl. Česky ani slovo! V půl druhé nastupuje Kvapil alias Williams do taxíku. Jedeme za ním. Ze Zličína míříme do Jinonic, na Smíchov a po Jižní spojce na brněnskou dálnici. Jedna rychlá káva. A trosečník Kvapil jde "na stop". "Nechte mě být samotného. Kašlete na mě! Jinak budu smutný," byla jediná souvislá věta, kterou řekl. Samozřejmě anglicky. Necháváme ho na pospas jeho osudu. Když kolem něho po dálnici projíždíme, mává na nás zvednutým palcem. Zastavujeme. Kvapil se nakloní a chystá se do auta Blesku nastoupit. Najednou se ale zarazí. To, když za volantem uvidí kamaráda Nedvěda. "Ne, ne, ne... Nashle," procedí a odchází dál. Po chvíli už sedí v tiráku a uhání po dálnici na Brno. Cíl? Hranice? Nebo snad jen pár kilometrů k benzínce a potom za rodinou do Mladé Boleslavi? Bůhsuď! Podivínská anabáze českého trosečníka, robinsona Kvapila pokračuje... Možná ho zase někde vyloví z moře... Celý příběh českého trosečníka čtěte v Nedělním Blesku.