Pod troskami objevena i spoutaná letuška

Srdce Manhattanu přestalo bít. Přesto je tam patrný život. Stovky záchranářů se prodírají hromadami trosek. Kouř a prach se vznáší nad jižní částí této světoznámé newyorské čtvrti. Již šest dní pátrají dobrovolníci po těch, kteří by mohli přežít. Prudký déšť ztěžuje práce. Předevčírem bylo nalezeno v troskách mrtvé tělo letušky, která měla spoutané ruce drátem za zády. Jeden záchranář vyprávěl, že se našly i pozůstatky lidí, kteří viseli za pásy na sedadlech z letadla. V prvních dvou dnech po neštěstí se podařilo zachránit pět obětí. Volaly mobilním telefonem o pomoc. Brzy po zřícení »věží« obdrželi zachranáři mnoho takových telefonátů. Nyní už nikdo neodpovídá. "Doufáme, že ještě někoho uslyšíme," říká stavební dělník Fred Medins (46). "Tam dole ještě musí být ještě lidé, kteří jsou naživu. To nás nutí, abychom pokračovali," říká policista James Symington. Jenže trosky, které jednou byly Světovým obchodním střediskem, jsou obrovským masovým hrobem. "72 hodin po neštěstí je ještě šance vyprostit oběti živé. Ještě o 48 hodin později existuje naděje, ale pak už to je zázrak," vypovídá Bernd Schell (45), zástupce záchranářů z německého Červeného kříže. Všem přitom hrozí smrtelné nebezpečí - prach z trosek obsahuje vysoce jedovatý azbest. Vyprošťovací čety musí tedy pracovat s ochrannými rouškami přes ústa. Dennis Gino z New Jersey, který ošetřuje jako zdravotník zachranáře, jim vyplachuje oči se záněty spojivek a ošetřuje puchýře. Dodává: "Jsou zcela vyčerpáni, ale nemohli by stejně spát, chtějí pokračovat v hledání." Psycholog Alan Manevitz, jeden z mnoha dobrovolných pomocníků, zase uvádí: "Je to pro ně obrovská psychická zátěž. Musí vyprošťovat desetitisíce lidských částí, již třetí den se dostavuje proces rozkladu. Mnozí z nich jen nehybně sedí, pláčou a pak pokračují zase v práci." Podle starosty Rudolpha Giulianiho by vyprošťovací práce měly být ukončeny do dvou týdnů. Do té doby zůstává hora trosek WTC gigantickým masovým hrobem.