Lidé cpou labutě čerstvým pečivem, což jim nesvědčí: Překrmená zvířata odchytávají strážníci městské policie

„Labutě prapůvodně žily na vodních tocích a živily se vodními rostlinami. Pro ně je teď samozřejmě mnohem pohodlnější vykulit se na kraj Bajkalu a nechat do sebe házet jeden rohlík za druhým,“ řekl strážník Pavel Antoch.

Sushi z Vltavy? Kuchaři lovili ryby v řece, zálusk měli i na kachny a labutě

Lidé ale často nevědí, že čerstvé rohlíky, housky nebo chléb způsobují labutím zažívací potíže. Dvanáctikilogramový pták dokáže zkonzumovat denně i třetinu své váhy. Jednostranná strava v podobě pečiva je pro ně nebezpečná.

„Když zbaští hodně čerstvého pečiva, nedělá jim to dobře. Jsou dehydratované, udělá se jim špatně, oslabí se jim organismus a musejí se odchytit,“ řekl Antoch.

Skupina labutí je pod dohledem místních obyvatel. Strážníkům zavolají, že některá z nich není v pořádku. Pravidelné hlídky policisté u Bajkalu ani nedělají. Tento týden se po pobytu na klinice jedna labuť k polabinskému jezírku vrátila. „Na veterině měla klasickou dietu a odpočinula si,“ řekl Antoch.

„Labuť je velká husa, není to žádný pitbul. Chytá se za krk a takzvaně zabalí, abyste nedostali nafackováno křídly,“ uvedl.

S láskou pečuje o zvířata v nouzi: Chat s ošetřovatelkou ze Záchranné stanice pro volně žijící zvířata v Praze Zuzanou Pokornou

V 70. letech se labutě začaly ve městech hojně množit, protože tam měly dostatek potravy a neohrožoval je žádný predátor. Pokud je lidé chtějí krmit, měli by jim dávat pečivo staré dva až tři dny nebo jim přinést kousky vařené mrkve, dodal Antoch.