Se začátkem jara přináší zpravodajský server Blesk.cz rozšířené zpravodajství z Prahy. Nová pražská redakce bude od 21. března na www.blesk.cz/regiony/Praha pokrývat dění ze všech městských částí, které je pro jejich obyvatele nejdůležitější.
Regionální zpravodajství z Prahy odstartujeme sérií rozhovorů a chatů s lidmi, kteří denně ovlivňují životy Pražanů.
Pondělí 21. března - se v rozhovoru s Petrem Dvořákem, tiskovým mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu a meteorologem, dozvíte, jaké byly teplotní rekordy v Praze, od kdy se v pražské metropoli měří počasí nebo jak jsme na tom s ovzduším.
Úterý 22. března od 10:30 chatujte s vedoucí ošetřovatelkou Záchranné stanice pro volně žijící zvířata v Praze. Zeptejte se na to, o jaké zvířecí pacienty nejčastěji pečujte, kolik se jich za týden do stanice dostane, co dělat, když uvidíte labuť zmateně chodit po ulici.
Středa 23. března se od 10 hodin online ptejte tiskové mluvčí pražských hasičů Pavlínou Adamcovou. Ta prozradí, jak často hasiči vyrážejí do terénu, co dělat, abyste nevyhořeli, nebo jak se zachovat, když uslyšíte varovný signál.
Čtvrtek 24. března se od generálního ředitele Pražských vodovodů a kanalizací Petra Mrkose v rozhovoru dozvíte, proč se zdražila v pražské metropoli voda, jaká je její kvalita nebo, kde se voda čistí.
Pátek 25. března - přineseme rozhovor s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem. Bavit se budeme bavit nejen o ibisech, ale i například o tom, co nového návštěvníky pražské zoo v sezoně 2016 čeká.
ONLINE CHAT
Dobrý den, ráda bych se dotázala, zda se staráte i o "obyčejné" holubi. A dále, jak řešíte trvale handivapované ptactvo? Vím, že většina stanic je z kapacitních důvodů uspává. (Jana H.)
Staráme se i o "obyčejné" holuby. Pro ně totiž žádný jiný útulek není. Trvale handicapovaní živočichové u nás zůstávají (část z nich můžete např. vidět v zookoutku Malá Chuchle).
Dobrý den, zajímalo by mě jak se člověk dostane k takovéto zajímavé práci. (Kateřina)
Důležitý je především zájem. Pokud vás baví práce u zvířat, ptejte se tam, kde s eo zvířata starají a většinou se k té práci dříve či později dostanete. U nás je možné pracovat jako dobrovolník a lidé zde mají možnost získat mnoho zkušeností.
Je v tuto chvíli Záchranná stanice plná? Myslím tím, jestli máte nějakou volnou kapacitu nebo pro nemocná zvířata nemáte dostatek místa?Plánujete třeba zvětšit kapacitu?(Dagmara)
Nyní záchranná stanice plná není, jsme teprve na začátku sezóny mláďat. Nejvíce živočichů máme na jaře a v létě. Hlavní město Praha výstavbu nového areálu záchranné stanice plánuje, do budoucna budou mít tedy naši zvířecí pacienti více místa.
Když najdu v přírodě zvíře, které se chytlo třeba do nějaké pasti a vysloveně trpí, co mohu udělat, aby trpělo co nejméně do doby, než přijedete? Mohu ho třeba i naložit do auta a přivézt k vám do Záchranné stanice?(Zuza)
Ideální je nejdříve raději zavolat a poradit se. Zraněné zvíře může být nebezpečné a může z bolesti kousnout.
Končí u vás i labutě, jaká zranění patří mezi nejčastější?(Miloš)
Labutě patří mezi naše časté pacienty, přijmeme jich kolem stovky ročně. Nejčastěji se zraňují na pražských mostech, kde narážejí do tramvajových trolejí.
Dobrý den, chodí nám na zahrádku pravidelně ježci různých velikostí, přikrmuji je kočičími granulemi a konzervami. Prakticky celoročně. Neztratí kvůli tomu "lovecké" schopnosti? A mají ježci nějaké nemoci, které by byly přenosné na naše kočky? Děkuji, a přeji hodně úspěchů ve Vaší práci. (Jana)
Lovecké schopnosti určitě neztratí. Kočky se mohou potenciálně "nakazit" ježčími ektoparazity (blechami) a endoparazity (škrkavky, apod.), ale většinou má každý druh své vlastní parazity a není velká šnace, že se z ježka přenesou na kočky.
Jak je to s malými zajíčky v přírodě, mohu jim pomoct, když najdu opuštěného?(Marcela)
Malí zajíčci většinou nejsou opuštění, samice u nich není, chodí je krmit pouze v noci. Pokud tedy najdete zajíčka osamoceného, který pouze sedí a kouká, je všechno v pořádku. Pokud je osiřelý, běhá aktivně za lidmi. To samé platí u srnčat. Nebrat!
Dobrý den, také bych rád pomáhal, je nějaká organizace kde by bylo možno pracovat a nebo alespoň pomáhat? Nejlépe na Moravě.
O nalezená zvířata se s manželkou vždy postaráme a pak je vypouštíme zpět do přírody když už jsou v pořádku a silná. (Marek)
Dobrý den, koukněte se na webové stránky www.zvirevnouzi.cz, tam najdete na kontakty na záchranné stanice ve vašem okolí.
Chtěl bych se zeptat, občas vidím z auta u dálnice sedět na zemi (poli) nějakého dravce (káně?). Nic nežere, neodlétá, jen sedí a kouká... Poslední dobou se mi to stalo několikrát. Říkám si, jestli je to normální nebo jestli třeba nepotřebuje nějakou pomoc? Jak to poznat?(Honza L.)
Většinou je to normální, dravci u silnice vyhlížejí kořist a často jim nic není.
Volají vám lidé často, že našli poraněné zvíře někde v Praze? A na jakém nejzajímavějším místě se nacházelo?(Darek)
Volají často, tomu odpovídá i počet přijatých zvířat - v loňském roce 3000 pacientů. Zvířata se v Praze nacházejí všude, často na nepravděpodobných místech. Např. nedávno jsme odchytávali jezevce v kotelně v Holešovicích.
Jak probíhá odchyt nemocného zvířátka? Né vždy to je asi jednoduché. (Robert)
To opravdu není vždy jednoduché, často musíme použít i různé odchytové pomůcky, např. odchytové sítě či v krajních případech i uspávací techniku (např. na odchyt srn, muflonů, apod.). Někdy si na pomoc voláme i hasiče či policii.
Kolik času denně věnujete péči o nemocná zvířátka? Vyzařuje z Vás, že Vás práce musí moc bavit:-)(Milada)
V sezóně, kdy máme ve stanic mláďata, často i 15 h denně. Je to práce náročná, ale krásná. Záchranná stanice funguje 24 h denně, často vyjíždíme pro zvířata i v noci.
Jaká zvířátka budete vypouštět na jaře do přírody?(Marie)
Na jaře budeme vypouštět především ta, která u nás strávila zimu - netopýry a ježky.
Zůstanou některá zvířata v Záchranné stanici už napořád, protože by ve volné přírodě nepřežila?(Karel)
Ano, ta, kterým zůstanou po zranění trvalé fyzické následky.
Oblíbili jste si v Záchranné stanici nějaké zvířátko natolik, že už u vás zůstalo? A případně jaké?(Léňa)
To nikdy neděláme, zvířata vypouštíme vždy do přírody. Zůstávají u nás pouze živočichové, kteří mají po zranění trvalý handicap a nemohou se už vrátit do přírody.
Slyšela jsem, že si mohu vzít u vás ježka na zahradu. Je náročný na krmení, dá se ochočit?(Saša)
Ano, možné to je. Ochočit se ale nesmí a ježci o to většinou ani nestojí. Zvyknou si ale ochotně chodit pro krmení a budou vám tam i hubit mnoho hmyzu.
V jaké lokalitě vypouštíte uzdravená zvířata? Monitorujete je nějak i nadále po uzdravení?(Dandy)
Dospělé živočichy vracíme vždy tam, kde byli nalezeni. U mláďat je možné vybrat jim i náhradní vhodnou lokalitu, neboť ta si budoucí teritorium budou teprve hledat. Preferujeme ale vždy původní lokalitu. Všechny ptáky, které vypouštíme, kroužkujeme, můžeme tedy i nadále sledovat a dozvídat se jejich další osudy.
Jak je finančně náročné krmení zvířat v Záchranné stanici? Mohou vám pomoci i lidé a třeba přinést krmivo?(Bára)
Náklady na krmení patří samozřejmě mezi významné položky v našem rozpočtu. Vzhledem k tomu, že se k nám dostává mnoho druhů s rozdílnými nároky na krmení, je potřeba jim zajistit širokou krmivovou základnu. Naši zvířecí pacienti jsou masožravci, hmyzožravci, býložravci i "zrnožravci". Pro savčí mláďata používáme několik druhů náhradních mlék. Budeme rádi, pokud nám lidé přispějí krmením pro živočichy. Mohou nám např. donést konzervy pro psy či kočky nebo granule pro psy či kočky (ty dáváme ježkům či šelmám), piškoty, zrní, tvrdé pečivo či seno. Jsme vděční i za obyčejné noviny, které používáme k podestýlání pacientů.
Mám krmit nutrie u potoka, nebo to nedoporučujete?(David)
S nutriemi je problém, jsou sice roztomilé, ale zároveň mohou napáchat mnoho škod (ničí břehy řek, apod.). Proto nedoporučujeme jejich krmení.
Jak náročná je péče třeba o ptáčata, které vypadnou z hnízda? Dokážete jim také pomoci?(Cyril)
Péče o ptáčata náročná je. Především mláďata pěvců, např, sýkory, kosi či drozdi, potřebují dostávat potravu každých 15 minut od rána do večera. Není to tedy nic, co by mohl dělat člověk doma, pokud pracuje či chodí do školy. I proto vždy radíme lidem, aby nám nalezené mládě předali a nenechávali si je doma. Péče o mláďata savců je náročná také, neboť většina savčích mláďat je potřeba krmit i v noci.
Stalo se vám někdy, že zvíře, které jste odchytli, tak se mu nedalo pomoci a uhynulo v Záchranné stanici?(Petr)
To se bohužel stává, neboť polovina živočichů se k nám dostává se zraněním (druhou polovinu tvoří mláďata a vysílení živočichové) a často jsou to zranění velmi vážná (sražení autem, pokousání psem, apod.). V těch nejvážnějších případech, kdy není šance na uzdravení a zvíře by trpělo, přistupujeme k utracení zvířete. To vždy ale rozhoduje a provádí naše veterinární lékařka. Procento uzdravených živočichů je ale naštěstí velké a většina živočichů, která se do naší záchranné stanice dostane, se vrátí zpět do přírody.
Co mám dělat, pokud mi uteče zvíře, mohu zavolat vás? Několikrát se mé známé stalo,že ji utekl pejsek a pořádně nevěděla koho kontaktovat(Lucka)
Je-li to domácí zvíře, volejte do městských útulků nebo na městskou policii. Nám má smysl volat, pokud se jedná např. o papouška (neboť v případě jejich nálezu nám často lidé volají, byť mi je neodchytáváme) nebo o sokolnického dravce (ti se k nám naopak dostávají často).
Můžete mi napsat, co mám dělat, když najdu v přírodě zraněné zvíře, je nějaký návod pro laika? Ne vždy je vhodné na zvíře sahat, když nevím jestli třeba nemá vzteklinu(Klara)
Nejlepší je u zvířete počkat a zavolat nám. Záchranář na telefonu vám podle situace poradí, co dělat. Někdy je vhodné zvíře odchytit a dát do krabice (je-li to zvíře, u kterého to laik zvládne), někdy je lepší se zvířetem nemanipulovat a pouze u něj počkat, než si pro něj přijedeme.
Váš nejvtipnější a nejdobrodružnější zážitek se zvířaty v Záchranné stanici?(Martin)
Dobrodružných je poměrně hodně našich výjezdů, často zvířata odchytáváme v obtížných podmínkách, brodíme se pro ně v bahně, lezeme pro ně na stromy, taháme je z různých pastí. Nejobtížnější byl ale odchyt již zmíněného jelena ve Waltrovce v Jinonicích. Tam nám to trvalo dva týdny, než jsme zdravého jelena odchytili a vystřídali jsme u něj asi 13 různých metod odchytu. Nakonec se ale odchyt podařil (jelena bylo potřeba přemístit z důvodu budoucí výstavby v areálu) a jelen dnes spokojeně žije v Krušných horách.
Pokud v popelnici najdu štěně či kotě, je možné se na vás obrátit nebo jak mám postupovat?(Dušan)
V tom případě zavolejte na městskou policii, ta v Praze provozuje útulky pro domácí zvířata.
Kolik zvířat ročně končí v Záchranné stanici a která zvířata jsou nejčastějšími návštěvníky stanice?(Dáša)
To číslo je velmi vysoké, v loňském roce jsme přijali přes 3000 živočichů.
Mám ráda zvířata, je možné v Záchranné stanici pomáhat jako dobrovolník? Co to obnáší?(Dan)
Určitě :-)! Obnáší to práci u zvířat, která není vždycky nejčistší a často je to docela tvrdá dřina. Navíc, všichni lidé, kteří pracují se zvířaty, mají zakázáno zvířata ochočovat, mluvit na ně a mazlit se s nimi. Je to pro dobro zvířat, která musí mít šanci se vrátit do přírody. Máte-li zájem o dobrovolnictví, ozvěte se nám na náš pohotovostní telefon 773772771.
Stalo se vám, že vám nějaké zvíře při práci ublížilo? A jaké?(Lenka)
Při manipulaci s "nebezpečnými" druhy používáme rukavice a další ochranné pomůcky, i tak se ale občas samozřejmě stane, že nás zvíře kousne či drápne. Nikdy to nebylo ale nic vážného.
Která zvířata u vás v Záchranné stanici končí nejčastěji?(Jitka)
Mezi nejčastější pacienty naší záchranné stanice patří ježci, netopýři, zajíci, poštolky, labutě, kosi černí, kachny divoké a rorýsi. Ptáci tvoří 70% pacientů a savci 30%.
Jaké nejkurioznější zranění zvíře, které se k vám do Záchranné stanice, mělo?(Alice)
Jelen evropský v centru Prahy.
Na jakou částku vyjde jedno ošetření poraněného zvířete?(Aleš)
To je různé, podle druhu zranění. Někdy to může být pouze několik set korun, mohou to být ale i tisíce. Obecně finančně náročné jsou operace, např. vnitřní fixace zloemných křídel atd. Finanční náročnost ošetření jednoho zvířete určuje i délka jeho pobytu v záchranné stanici.
S jakým zraněním se k vám nejčastěji dostávají zranění holubi?(Jirka)
Holubi mají nejčastěji zlomená křídla nebo poraněné nohy.
Jaké nejnebezpečnější zvíře se k Vám do záchranné stanice dostalo?(Mirka Válová)
Mezi "nejnebezpečnější" živočichy, co se náročnosti odchytu a manipulace týče, patří asi dospělá divoká prasata a jezevci, nebezpečné ale může být každé divoké zvíře, které je zraněné a brání se.
Jaké nejexotičtější zvíře se k vám do útulku dostalo? (Martin)
Exotická zvířata obecně nepřijímáme (patří do útulku pro domácí zvířata), ale dostala se k nám např. želva bahenní nebo gekon (našel se na ovoci v supermarketu). Na Prahu byl poměrně "exotický" i jelen, kterého jsme dochytávali v areálu bývalé Waltrovky v Praze 5 - Jinonicích.
Jak dlouho se u vás zvíře zdrží? A o kolik zvířat se tak v průměru staráte?(Pavelka)
To je různé, podle druhu zranění či podle toho, proč se k nám zvíře dostalo. Např. ptáci, kteří narazí na překážku, se mohou často vrátit do přírody už po několika dnech, ale zlomenina křídla se může léčit i měsíce. Stejně tak odchov mláděte trvá různé, u pěvců třeba jen několik málo týdnů, u šelem měsíce. Počet zvířat ve stanici se mění podle období, nyní jich máme kolem 300, v létě to může být i 600 - 700 živočichů (v té době se k nám dostává hodně mláďat).
O jaká zvířata se staráte? Staráte se i o psy a kočky? Nebo jen o ostatní zvířata a psy a kočky posíláte do útulku?(Antonín )
Staráme se pouze o volně žijící živočichy, domácí zvířata řeší v Praze dva městské útulky (Trója a Dolní Měcholupy).
Stalo se vám, že byste si vybudovala hlubší vztah se zvířetem, že vám bylo smutno, když jste ho vraceli do přírody?(Nela Tománková)
Stalo, ale člověk musí být v tomto profesionál a dát šanci zvířeti žít život v přírodě. Jsem přesvědčena o tom, že v přírodě je volně žijícím živočichům nejlépe.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co bych měla jako první udělat, když najdu nějaké poraněné zvířátko? děkuji Dana(Dana)
Dobrý den, nejlepší je nejprve zavolat do záchranné stanice (v Praze 773772771) a poradit se, jak dále postupovat.
