Ředitel Karel Randák: Krejčíř chudne!

Když jsem žádala o rozhovor s ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace Karlem Randákem (50), netušila jsem, zda se to povede. Hned druhý den jsem měla termín. Místo konání? U něj v kanceláři! "Posadíme se do měkkého," řekl vysoký, lehce prošedivělý muž a usadil se do křesla. Já proti němu. "Mám si vypnout telefon?" dotázala jsem se před spuštěním diktafonu. "Ani nemusíte," reagoval na to s úsměvem Randák. Hned nato přiznal, že jde o jeho vůbec první rozhovor s bulvárem. A kývl na něj proto, že se rozhodl bránit práci svých lidí. Právě ta se poslední dobou proslavila třeba v souvislosti se soudcem Petrem Novákem. Ten zpočátku tvrdil, že pod nátlakem civilní rozvědky vydal zatykač na nepravomocně odsouzeného podnikatele Tomáše Pitra. "Dosud se do nás nikdo takovým způsobem netrefoval a nikdo se to nesnažil takovým způsobem zpolitizovat," prohlásil Randák. Exkluzívní rozhovor se převážně točil kolem "uprchlíka ze Seychel" Radovana Krejčíře. Čím přesně se zabývá váš úřad? "Naše působnost je definovaná v zákoně o zpravodajských službách. Stručná definice je, že úřad zabezpečuje informace, které mají svůj původ v zahraničí, a které jsou důležité pro zahraničněpolitické, ekonomické a bezpečnostní zájmy ČR." Co si pod tím má představit obyčejný člověk? "To, že se pokoušíme získávat informace. Jsme normální státní orgán jako třeba ministerstva. Jediný rozdíl je ten, že máme možnost a pravomoc získávat informace netradičními způsoby mj. z lidských zdrojů, což jsou - nazývejme je zjednodušeně agenti, pomocí radiorozvědky, monitoringem internetu, spoluprací se zahraničními službami." Nedávno jste naznačil, že jste získávali informace o miliardáři Radovanu Krejčířovi. Můžete říct, zda v tom budete pokračovat? "Samozřejmě. Práce nekončí dokud není hotová. A pan Krejčíř je pořád na Seychelách." Jak ho ale chcete dostat? "Jsme jen nástroj, jak získávat informace." Jaké informace? "Všechny. Běžně dostupné i nedostupné." Tedy i o majetku jaký má ještě u nás... "To není naše starost." Takže aktivity v zahraničí? "Ano..." Nedávno jste prozradil, že během sběru těchto informací, jste přišli na to, že podnikatel Tomáš Pitr plánoval útěk. Jak to tehdy bylo s tím zatykačem? "K tomu už jsem se vyjadřoval. Vše proběhlo podle zákona. Případné nezávislé šetření by nemohlo dojít k jinému závěru." Byly tam třeba odposlechy? "Konkrétně mluvit nemohu. Ale používáme metody, které jsem už zmínil. Obecně však platí, že existují mnohem lacinější a dostupnější metody, než použití technických prostředků, o kterých se zmiňujete." Takže jak jste na Pitra přišli? "Nejekonomičtější a také nejspolehlivější je získat a zaplatit ke spolupráci nějakého člověka - informátora. Také je tu ten monitoring internetu a tak podobně." Už jste připustil, že tam figuroval člověk z okolí Pitra. Mám tomu rozumět, že Pitr má v zádech agenta? "Tomu tak rozumět nemusíte. Pokud mluvím o okolí pana Pitra, tak mluvím samozřejmě i o okolí pana Krejčíře. Okolí těchto lidí je do jisté míry velmi podobné, ne-li totožné." Takže informátor se pohybuje v okolí Krejčíře? Bez odpovědi... Chápu, tak jinak. Kdy jste vůbec poprvé narazili na to, že pan Pitr je v kontaktu s Krejčířem? "To se mě ptáte moc. Případem Krejčíř se opravdu zabýváme až od té doby, co utekl. Předtím jeho případ nespadal do působnosti našeho úřadu. Ostatně právě tak, jako případ pana Pitra." Takže od 18. 6. 2005? "To ne, o něco později." Mohli byste ho přivézt do ČR? "Mohli, ale nic by to neřešilo. Jistě by se dala nalézt cesta, jak jej dopravit do ČR. Cílem je ale postavit jej před soud. Jsou tedy zapotřebí legální prostředky." Ale my nemáme vydávací smlouvu? "Zatím." Co tím naznačujete? "To není naše starost. To je starost ministerstva spravedlnosti nebo ministerstva zahraničních věcí, aby se o to zajímaly. Druhá věc je... Byla jste na Seychelách?" Ano. "Já ne, ale chtěla byste tam žít?" Ne. "Tak vidíte, on určitě také ne. Prozatím je tam spokojený, věčně tam asi nevydrží..." Co když se pletete, co když tam fakt chce žít? Jak dlouho budete čekat až udělá chybu a překročí hranice? "Třeba se podaří vyřešit tu vydávací smlouvu, jinak se bude muset čekat. Já si ale myslím, že je to jen otázka času. Jako v případě pana Koženého. Ten měl navíc zcela jinou výchozí pozici už jenom proto, že měl dostatečné finanční prostředky, což u pana Krejčíře není tak úplně pravda. Ono to vysychá..." Krejčíř chudne? "Nepochybně. Myslím si, že přijdou chvíle, kdy si bude muset začít peníze zase obstarávat. A to bude další příležitost, jak se k němu dostat blíž. I když už teď ty informace zase nejsou tak špatné. Monitoring je teď dostatečný." Takže víte o každém jeho kroku? "Řeknu to jinak. Jestliže se tady snaží prodávat svoje věci, zbavovat se movitých, nemovitých věcí, jestli se snaží dopravit si na Seychely loď, tak jsou to pro nás určité signály. Je důležité o tom vědět. Mít odhad, jak dlouho tam s těma penězma může ještě vydržet..." Tak mě napadá, vy jste o jeho pohybu věděli ještě předtím, než to potvrdil seychelský interpol, že? "My si myslíme, že ano. Ale to vám nikdo nepotvrdí. Pan Krejčíř by si měl ale uvědomit, že naše služba není zase tak bezmocná, přece jenom jsou to stovky lidí. Ty stovky lidí ale zvládají spoustu dalších, mnohem důležitějších a náročnějších úkolů, zdaleka se nezabývají jenom panem Krejčířem..." Můžete prozradit, kolik třeba vaši zaměstnanci berou? "V podstatě je to dané platovým řádem. Neliší se od platů v policii." Takže dvacet tisíc měsíčně? "Řekněme, že se pohybují mezi dvaceti až třiceti tisíci." Jak je vaše práce časově náročná? "Bez omezení." Fajn, mám to podobně, tak si o půlnoci cinknem, když bude něco nového. Ne vážně... "Podle toho, co se dělá. Když je něco důležitého, tak bez omezení. Oficiální pracovní doba je tady od tři čtvrtě na osm do čtvrt na pět." Platí, že když od vás člověk odchází, tak že je mu změněna identita? "Neplatí to, že z těchto organizací se odchází pouze do hrobu (smích), to tak není, to neplatí. Způsob se samozřejmě liší případ od případu. Já odsud budu určitě odcházet jako Randák..." Jste si tím jistý? "Předpokládám. Nebudu si nechávat dělat žádnou plastiku a doufám, že budu žít normálně. Ale já jsem neřekl, že odsud odcházím (smích), naštěstí tedy (naklání se a klepe na opodál stojící dřevěný stůl)..." Vy jste pověrčivý? "Nejsem, ale radši to zaťukám." Co vaší práci říká manželka? Bojí se o vás? "Já si myslím, že moje manželka není moc nadšená tím, kde pracuji. To byste se musela zeptat jí."