Masakr pod pěti kruhy

Olympijské hry, Mnichov 1972. Do historie se zapsaly krvavou stopou. Zavraždění jedenácti izraelských sportovců, které měli na svědomí palestinští teroristé, tehdy otřáslo světem. Příběh o tom, co po hrůzném činu následovalo, se brzy objeví i na plátnech českých kin. Domácí premiéra kontroverzního filmu Stevena Spielberga Mnichov je naplánována na 2. února. Snímek pojednává o izraelské odvetě za palestinský útok na sportovce. Nestraní však ani jedné ze stran konfliktu, a byl proto mj. nařčen z protiizraelského postoje. Sám Spielberg ale tvrdí, že v každém případě film vypráví z izraelského pohledu, "ale s velkou dávkou empatie." Jak přesně se onen masakr na mnichovské olympiádě odehrál? Mnichov, 5. září 1972, čtyři hodiny ráno. Osm mužů leze u brány 25A přes plot Olympijské vesnice. Jsou to Arabové, kteří přijeli do Německa s falešnými pasy. Ve 4.15 otevírá jejich vůdce Ježíš (arabsky Isá) - Palestinec s ocelovými nervy, který vystudoval v Německu - tajně vyrobeným klíčem pokoj číslo 1 izraelského olympijského týmu. Dalších sedm teroristů pochází z libanonského uprchlického tábora Shatila. V první chvíli se Isu málem podařilo zastavit izraelskému trenérovi zápasníků Moshemu Weinbergovi, minul jeho prsa nožem na ovoce jen o vlas. Jeden z teroristů na něj vystřelil a zasáhl ho do úst. V 5.25 je před bytem německý policista, kterému někdo hlásil střelbu. Isá dá znamení a před policistu dopadne nahá, zakrvácená mrtvola Mosheho. Teroristé se až do večera s rukojmími zabarikádují v pokoji. Strop a stěny jsou pokryty krví, na zemi leží i zakrvácená mrtvola vzpěrače Josefa Romanose. Ten srazil jednoho z teroristů k zemi, když ho zasáhla palba ze samopalu. Přeživší Izraelci jsou svázaní na postelích. Vše dobře dopadne, lžou jim teroristé a nutí je, aby vyprávěli vtipy. Za propuštění sportovců požadují propustit 234 v Izraeli uvězněných arabských zločinců a dva německé. Izrael odmítá, Německo zvažuje. Je 22.03 a vydírání nefunguje. Únosci žádají odlet do Káhiry. Tam prý rukojmí pustí. Němečtí vyjednavači zdánlivě souhlasí, že vrtulník dopraví teroristy s rukojmími k Boeingu 727, který je připraven na letišti Fürstenfeldbruck. K odletu dojít nemá, zločince čekají ostřelovači. Jenže dojde k neuvěřitelnému šlendriánu. Na osm teroristů míří jen čtyři ostřelovači, další byli posláni na jiná mnichovská letiště. Nemají ani kvalitní zbraně, chybí jim neprůstřelné vesty a helmy a jsou nešikovně nastavenými reflektory oslněni. Jeden z ostřelovačů přizná, že neměl výcvik ve střelbě, šlo jen o jeho hobby. V Izraeli zatím bezmocně sledují televizi. Ministerská předsedkyně Golda Meierová se marně pokouší německého kancléře Willyho Brandta přesvědčit, že izraelské sportovce musí osvobodit elitní izraelská jednotka "Sayeret Matka". Německo, které zatím elitní jednotku nemá, odmítá. Ráno se všichni dozvídají, že rukojmí byli zabiti - teroristé vyhodili vrtulník do vzduchu ručními granáty. Zabito bylo i pět teroristů a jeden německý policista. Světem letí otázka. Zastavit olympijské hry kvůli teroru? Nestalo se tak. (Tři zbývající atentátníci, kteří byli zatčeni, seděli v německém vězení ani ne dva měsíce. Palestinské komando totiž v tu dobu uneslo německý letoun na cestě z Damašku do Frankfurtu. Únosci požadovali propuštění "hrdinů z Mnichova" a německá vláda Willyho Brandta okamžitě kapitulovala. Ani tito tři muži ale později trestu neunikli...) V Izraeli propukla zuřivost. Tři dny po masakru na olympiádě zaútočily izraelské bombardéry na palestinské tábory v Libanonu a Sýrii, ze kterých se teroristé rekrutovali. Usmrtily přes 200 lidí. Do Libanonu poté vtrhly i pozemní jednotky s 1350 muži a 45 tanky - postříleli 45 Palestinců a zničili stovky domů. Tuto vojenskou reakci však doprovázela příprava tajné mise. "Musíme ty vrahy smést z povrchu zemského," uvedl tehdy v izraelském parlamentu vůdce opozice a pozdější nositel Nobelovy ceny míru Menachem Begin. Byl sepsán seznam 35 hlavních viníků masakru. První Palestinci z tohoto seznamu byli zlikvidováni již několik týdnů po vraždění, posledního zastřelili v roce 1992 v Paříži. Je ironií osudu, že jeden ze skutečných plánovačů hrůzného masakru, který na seznamu vůbec nebyl, Abu Ijad, unikal. Nakonec byl ale v roce 1988 zabit vlastní ochrankou za smířlivé názory k Izraeli. Druhý, Abú Daud (86), dodnes žije v Damašku.

---

Mnichov (pár slov o filmu) Hrdinou příběhu je mladý Izraelec Avner (Eric Bana) patřící k tajné službě Mossad. Nejtragičtější den v olympijských dějinách, kdy zahynulo jedenáct izraelských sportovců, jej samozřejmě naplnil hlubokým smutkem. V této atmosféře ho osloví důstojník Mossadu Ephraim (Geoffrey Rush) a nabídne mu účast na nejriskantnější operaci v dějinách izraelské tajné služby. Hlavní hrdina dostává za úkol opustit těhotnou manželku, změnit totožnost a využít všech svých schopností k dopadení a likvidaci mužů obviněných z přípravy mnichovských vražd. * Režie: Steven Spielberg * Hrají: Eric Bana), Geoffrey Rush, Daniel Craig, Sharon Alexander a další * Scénář: Tony Kushner * Za kolik byl natočen: 70 miliónů dolarů