Jeden z vrahů ke mně jezdí na chalupu. Naučil mě víc než učebnice, přiznal kriminalista Markovič
Odsouzením pachatele pro něj případ nikdy nekončil. Kriminalista Jiří Markovič pak totiž za odsouzenými vrahy často docházel do věznice a odnášel si cenné informace, které by se nikdy neměl šanci dozvědět. S inteligentním sadistou Vladimírem Tekverkem se dokonce dodnes přátelí.
O spolupráci s Tekverkem, kterému se v české kriminalistice přezdívá inteligentní sadista, vyprávěl Markovič v pořadu Hyde Park Civilizace. Jednalo se o velmi ojedinělý případ právě kvůli vysoké inteligenci pachatele. Ten měl nadprůměrné IQ 140 a pracoval jako letecký inženýr. V noci z 5. na 6. června ale ubodal v Letňanech šestnáctiletou dívku.
Policisté s jeho dopadením tehdy neměli žádnou práci, protože se doma přiznal manželce, která ho viděla, jak si myje zakrvácené ruce a přivedla ho zpátky na místo činu. Tam se Tekverk přiznal.
Markovič mu pak ale zřejmě zachránil život, když mu rozmluvil změnu výpovědi. Tekverk chtěl totiž před soudem popřít, že vraždil kvůli své poruše, a chtěl tvrdit, že byla dívka jeho milenkou a zabil ji, protože ho vydírala. „Vysvětlil jsem mu, že si tím říká o špagát. Pokud byl totiž sadista, tak mu znalci mohli, a také přiřkli, polehčující okolnosti. O něm konkrétně řekli, že po té první ráně už se nemohl vůbec kontrolovat. Díky tomu taky dostal jen těch 25 let,“ vysvětlil Markovič.
Z vězení mu pak odsouzený sadista, který pochopil, že mu kriminalista neusiloval o život, napsal dopis. „Podrobně vysvětlil své sadistické sklony od dětství až do dospělosti,“ uvedl Markovič, který pak za Tekverkem často jezdil do Valdic a jeho rady mu pak pomohly například v případu kanibala Ladislava Hojera. „Nepoučoval jsem se tím jenom já, ale pan sexuolog. O sadismu mi řekl víc, než jsem se naučil na vysoké škole,“ řekl.
Markovič byl také prvním, za kým se Tekverk rozjel po propuštění z vězení. „Navštívil mě dřív než rodiče a dokonce mi přivezl svůj obraz. On byl vynikající malíř a zájem o něj měli i v zahraničí,“ vysvětlil bývalý šéf pražské mordparty. Pak se s Tekverkem dlouhá léta neviděli. Když pak ale Markovič pracoval na své knize, znovu ho oslovil.
„Šli jsme spolu na houby a on byl dokonce u mě na chalupě a já u něj. Dál se potkáváme poměrně často. Mluvíme spolu o všem možném, on je velice inteligentní člověk. Ptal jsem se ho pochopitelně i na ten sadismus. Vysvětlil mi, že tím věkem už to u něj samozřejmě prakticky vymizelo, ale že pořád obrovsky lituje toho, co udělal,“ uzavřel Markovič.
prax je prax 
Duševní poruchy se s věkem stupňují. Zkušený kriminálník,navíc inteligentní, zná tisíce pohádek a tisíce verbálních pozic, kterými si tam vězni nafukujou hlavy, aby jeden druhého mohl podělat. Snad si to kriminalista uvědomuje.