Jaroslav Starka: Vězeň ve svém domě
Blesku se podařilo vyzpovídat příbramského podnikatele Jaroslava Starku (49), kterého se začátkem května pokusil neznámý atentátník zastřelit.
Příbramský podnikatel Jaroslav Starka (49), kterého se začátkem května pokusil neznámý atentátník zastřelit několika výstřely z pistole přímo v garáži jeho domu, žije v současné době v "domácím vězení". Pracovní schůzky, soukromé návštěvy a chvilky odpočinku tráví pod dohledem ozbrojené ochranky. A to i před obří plazmovou obrazovkou ve svém obývacím pokoji. Blesk k sobě ale na několik desítek minut pustil... Jak se vám žije v soukromém vězení? Dřív jsem mohl jít vyvenčit psa a byl jsem sám. Teď vím, že jsem na každém kroku sledován. Ve dne v noci. Fungujete normálně? Pracujete? Jak mi zranění dovolí. Správně bych měl být v nemocnici, ale podepsal jsem revers. Manželka je lékařka, tak mě převazuje. Jinak se pomalu vracím do pracovního vytížení. Kolik lidí vás hlídá? To ani nechci vědět. Plně v této věci důvěřuju svému dlouholetému kamarádovi, který má na svědomí mou bezpečnost. Jak na po zuby ozbrojené muže korzující v ulici reagují sousedé? Popravdě jsou rádi, že zaručují určitý klid. Víc je děsil fakt, že se tady střílelo. Dobře vědí, že je tohle spíš prevence. Navíc tady nejsem žádná náplava. Tenhle barák jsem postavil už za totality. Myslím, že pokud někdo věří v moji nevinu, pak jsou to právě moji sousedé. Jak dlouho chcete být pod ochranou? Tak dlouho, jak to jen bude nutné. Měl jste ochranku už dříve, nebo až po tom útoku začátkem letošního května? Ze své pozice si nemohu dovolit vystupovat bez určitého doprovodu, který je schopen zaručit mi určitý klid třeba i během jednání. Po tom střílení se ale pochopitelně má ochrana zintenzivnila. Souhlasíte s názorem, že je Příbram "město mafiánů"? Ne, je to nesmysl! Tenhle mýtus vytvořil někdo, kdo ho chtěl vytvořit, podobně jako pohádky o mé osobě. Když se podíváte na oficiální statistiky trestných činů, tak Příbram patří do kategorie bezpečnějších měst. Šéf vaší ochranky sedí o patro níž a zdá se, že i tak slyší každé naše slovo... Je to tak, jsem mu plně k dispozici. Dělám, co mi nařídí. Máte podezření, kdo po vás mohl střílet? Způsob provedení svědčí o tom, že to měla být poprava na objednávku. Byli minimálně dva a nebyli úplně bez mozku. Shodili jističe v celém domě a věděli, že budu muset vyjít ven. Ten, co střílel, už byl taky venku z auta, abych neslyšel zabouchnutí dveří. Nejspíš to dělali na zakázku. Pro koho? O tom přemýšlím každý den, leč marně. Je ve světě velkého byznysu ke smrti blíž? Nikdy jsem nikomu neublížil natolik, aby mě mohl bytostně nenávidět. Nikdy jsem nebyl ani typem podnikatele, který si půjčí peníze, aniž by je byl schopen vrátit. Nejvíc jsem si půjčil necelých pět miliónů korun, a dokud jsem nebyl zase na svém, neměl jsem klid. Všechno, co mám, jsem budoval pomalu, ale jistě (klepe si na zuby). Může někoho dovést k vraždění to, že mám hodinky za milión a auta za deset miliónů? Pokud ano, pak je k smrti blízko. Už poněkolikáté si klepete na zuby. Jste pověrčivý? Jsem dokonce věřící, ale svým určitým způsobem. Uznávám svého Boha, zkrátka nejsem klasický pánbíčkář (křižuje se na hrudi). V koutě pod obrovským křížem a mezi hořícími svíčkami je vystavena fotografie vašeho syna. Je pravda, že byl zastřelen? Na otázky týkající se mé rodiny nebudu odpovídat. Mají to těžké už jen tím, že mě mají v rodině. Když po vás onen údajný atentátník vypálil asi osm kulek, byl u toho i váš druhý syn? Bohužel ano. Viděl to všechno. I to, jak jsem vyběhl z garáže do patra. S prostřeleným hrudníkem - tady všude bylo krve jako při zabijačce. Popadl jsem pistoli a běžel ven. Ten střelec už byl ale pochopitelně pryč. Teprve potom jsem začal volat sanitku. Jak hodnotíte své kauzy, v nichž vystupujete skoro jako kápo místní galerky? Nehodnotím je a nechávám to být. Stejně nic nevysvětlíte. Lidi chtějí mít někoho, na koho si ukážou prstem, a čím víc se tomu bráníte, tím více jim nahráváte. Například už jsem slyšel, že jsem se postřelil sám. To je podle mě teprve zrůdnost. Žijete ve stálém ohrožení. Spoléháte se taky na policii? Když mě zabijou, což se klidně může stát, protože i Kennedyho zabili, a ten měl určitě kvalitní ochranku, tak si na policii jenom oddychnou, že je zase o dalšího gaunera na světě míň. Nikoho nezajímá, jestli jsem skutečně mafián jak se o mně tvrdí, nebo jestli je to jenom psí hlava, kterou mi nasadili novináři a se kterou nejspíš umřu.
Kdo je Jaroslav Starka Narodil se 2. října 1955 v Berouně. Po základní škole se vyučil číšníkem. Hned po revoluci se vrhl do podnikání a jako majitel několika heren, barů a restaurací se zařadil na přední místa nejbohatších lidí v Česku. Kromě mediálních kauz souvisejících s podnikatelskou činností údajně za hranicí zákona se proslavil zejména tím, že vstoupil jako mecenáš do fotbalového klubu Dukla Příbram (dnes Marila Příbram).
Chcete si "koupit" odstřelovače Ochranka Jaroslava Starky přiznává, že maskovaní odstřelovači se samopaly v rukou byli jen demonstrací síly. Prý aby se o atentátu začalo mluvit a jeho vyšetřování nezapadlo. "Moc dobře vědí, že podobné vystupování na veřejnosti se samopaly na prsou je více o psychologickém vlivu na okolí," potvrdil Blesku jeden z šéfů speciální bezpečností agentury a bývalý elitní policista. Podle expertů nemohou v soukromých ochrankách V. I. P. osob sloužit žádní odstřelovači, zbraň navíc nesmí být nošena viditelně. "Úkol odstřelovače je jednoznačně ofenzívní. Střílí jako první, aby protivníka zneškodnil. To si ale nikdo ze soukromníků nemůže dovolit," potvrdil jeden ze specialistů na zbraně a legislativu Lubor Chmelař. Podle něho český zákon o zbraních a střelivu zakazuje civilistům držení vojenských zbraní. "Pokud je výjimka udělena, musí být zbraň upravena na střelbu pouze jednotlivými ranami. Nesmí jít o automatickou zbraň," dodal Chmelař.
Starku hlídá Franta Flinta Šéfem ochranky jednoho z nejkontroverznějších mužů současnosti Jaroslava Starky je profesionál vyškolený ministerstvem vnitra a bývalý elitní policista. O sobě Blesku prozradil jen minimum, kvůli bezpečnosti svého zaměstnavatele musí zůstat v utajení. "Říkejte mi třeba Franta Flinta. Není v našem zájmu svěřovat se s detaily." V poklidné příbramské čtvrti obývá "kancelář", respektive pokoj, společně s obrovským papouškem ara. Ozbrojené patroly doprovázející Starku po městě a odstřelovače na střechách fotbalového stadiónu v Příbrami má pod palcem on. "Jsme si vědomi toho, že jsme do určité míry překročili možnosti, které nám dává k dispozici současné právo. Předváděčku se zbraněmi jsme ale použili v zájmu lidského života - a to by policie měla vzít na vědomí. Nechceme se ale dostat do konfliktu se zákonem," říká Flinta. Kromě toho, že šéf ochranky chrání Starkovu bezpečnost, pracuje taky na dopadení atentátníka, který na něj před dvěma týdny střílel. "Už teď jsme minimálně krok před policií. Až pachatele dopadneme, uděláme všechno pro to, abychom se od něj dozvěděli, kdo ho poslal," slibuje. "Spousta policistů kšeftuje s informacemi. Bez toho bychom se nehnuli z místa," naznačuje Flinta.
