Byt jako smrduté skladiště

Páchnoucí sklad všeho možného. I tak je možné popsat panelákový byt, ve kterém žije Alena Růžičková a jejích sedm dětí ve věku od dvou měsíců do 15 let. Podle sousedů stejným harampádím zaplnila i kočárkárnu a sklep. Různé oblečení pro kojence i větší děti má Růžičková v hromadách. Zaplňují celý byt, často sahají až ke stropu. "Snažíme se jí domluvit. Pokud byt nedá do pořádku, tak ji město i s dětmi přestěhuje do přístřeší," uvedla Dana Švecová z odboru správy majetku táborského magistrátu. Mohlo by se stát, že Růžičková dostane od města třeba i jen garsonku. Jak by tam ale se sedmi dětmi bydlela, sama neví. "Děti jsou celý můj život," kroutí nešťastně hlavou Růžičková. Tvrdí, že si byt chce dát do pořádku, ale nemá čas. "Snad kdyby mi někdo pomohl," vzdychá. Na co ale všechny věci v bytě potřebuje, odpovědět nedokáže. "Jsou to věci, které mi posílají známí. Když se podíváte, je to čistý. Rozhodně to není nic z popelnice," ukazuje na jednu z hromad svetříků. "Z toho bytu jde prostě smrad," argumentují sousedi. Kvůli stejnému problému se Růžičková už jednou stěhovala z Prahy do Tábora. Věci si vezla s sebou. A teď se situace opakuje. "Domluvili jsme se, že za tři týdny se přijdeme podívat, jak se situace zlepšuje," dodává Dana Švecová. Připouští, že pod hrozbou ztráty čtyřpokojového bytu Růžičková alespoň trochu začala uklízet. Pokud by ji přestěhovali a ona tak nemohla zajistit vyhovující životní podmínky pro děti, mohla by o ně třeba přijít.