"Cikáňata" chtěla být bílá

"Na Praze-západ přelakoval někdo cikáňata na bílo!" Taková zpráva se rozlétla mezi lidmi v Libčicích nad Vltavou. Případ začala okamžitě vyšetřovat policie jako rasově motivovaný čin nejtvrdšího kalibru. Obětí měly být totiž děti ještě ani ne školou povinné! Když čtyřletá Andrejka, pětiletý Zdeněk a šestiletý Michal přišli před pár dny domů, vlastní matka je nemohla poznat. Od hlavy až po paty byly natřeny bílou barvou! A co víc!? Barva držela a nešla ničím smýt. "Jednalo se o akrylátovou barvu, která je pro lidskou pokožku velmi agresívní. Nátěr šel umýt jen ředidlem. Děti jsme proto museli několik dní hospitalizovat na pozorování, zda u nich nevznikne alergická reakce," řekl lékař z motolské nemocnice, který děti dostal do péče. Do pátrání po odporném rasistovi nasadila policie veškeré síly. "Všem nám tady zatrnulo, jelikož jsme si uvědomovali, že máme co do činění s jedním z nejodpornějších činů svého druhu. Jako ostatně vždycky, když se jedná o děti," řekl mluvčí policie Prahy-západ Jaroslav Vokáč. Děti na policii svorně vypovídaly, že je natřel štětkou nějaký muž, který je odchytil na ulici a odtáhl do sklepa rodinného domku. Kterého? To už si nedokázaly vybavit. Jenže pak se do výslechu vložil i policejní psycholog. Právě ten z dětí dostal, jak "to" doopravdy bylo. "Nebylo snadné přesvědčit ty prcky, aby kápli božskou. Nakonec ale přiznali, že si celý příběh o rasistovi se štětkou v ruce vymysleli. Bílou barvu někde našli a natřeli se s ní sami," vysvětlil Vokáč. Hra "na bílé" se malým romským dětem nemusela vyplatit. Kdyby se jim totiž nedostalo pomoci, mohly se snadno udusit! "Tělo dýchá nejen plícemi, ale celým svým povrchem těla. V předminulém století se podobným způsobem udusili někteří divadelní ochotníci, kteří se natírali zlatěnkou. Tyto děti měly štěstí, že se jim dostalo rychlé pomoci," upozornil doktor.