Naše "miliónový" holky

Stovky luxusních českých prostitutek zaplavily takřka celý svět. Pod rouškou společnosti s ručením omezeným ELI Bohemia cestovaly za svými klienty bez nadsázky po celé zeměkouli - od Tokia po Havaj. Kolosální vývoz "bílého masa" se stal na víc než dva roky lukrativním obchodem nejen pro ochotné zaměstnankyně agentury, ale především pro její majitele, sídlící na Slovensku. Organizátoři tohoto kuplířství obřích rozměrů a dosud nevídaného obchodu se ženami si přišli na statisíce a možná i milióny eur. Neuvěřitelné sumy z jejich podnikání protékaly nejméně dva roky českými bankami. Policie celý gang tento týden rozbila. Zatčeno je deset lidí, někteří z nich už sedí ve vazbě. Nedělní Blesk získal exkluzivní informace o struktuře celé organizace a mohl se detailně seznámit s jejím fungováním. Nitranské Hrnčiarovce jsou na nynější poměry na Slovensku luxusní příměstskou čtvrtí města Nitry. V ulici Pod sokolom tam bydlí člověk, který se už v minulosti mnohokrát pokoušel prorazit jako podnikatel. Ivan Z. i s manželkou Elenou to zkoušeli všelijak a dlouhá léta, ale nedá se říci, že by se jim dařilo nějak mimořádně. Možná proto dali zhruba před pěti-šesti lety hlavy dohromady se svým známým Igorem P. a jeho ženou Danicou z Nitry a rozhodli se podnikat s tím, čemu se říká "bílé maso". Se ženami a dívkami, ochotnými za pořádně tučnou sumu prodávat samy sebe. Tento starý způsob obživy se rozběhl velmi rychle pod značkou ELI Slovenská republika s.r.o. a dvojice manželských párů ho postavila na zbrusu nové a především masové základy. Prosperovali, a tak začali bobtnat. Jedno z chapadel organizace se usídlilo v Praze na Žižkově, v Milíčově ulici číslo 6. Jeho zastřešení na sebe vzal jistý Maroš K., který se 5. srpna 2004 stal jednatelem spol. s r. o. ELI Bohemia se všemi právy a povinnostmi, které z této funkce vyplývají. A dal se do práce… Kvalifikační předpoklady luxusní prostitutky Nenápadný dům v pražské Milíčově ulici se v létě před dvěma lety stal sídlem nejen modelingové agentury. Společnost ELI Bohemia podnikala, alespoň papírově, i ve velkoobchodu, ubytovacích službách, radila v oblasti podnikání, financí, organizačních pracích i ekonomice, pořádala prý odborné kurzy a školení a především poskytovala služby "osobního charakteru". Posledně jmenované činnosti spolu úzce souvisely. Předtím, než dáma či dívka poskytla klientovi "osobní služby", musela absolvovat školící kurz. Nutno říci, že zpočátku se jednalo o obezřetný, nenápadný způsob sondování, kam až je uchazečka o práci v modelingové agentuře ochotna zajít. Tomu ale předcházela velmi masivní inzertní kampaň v nejrůznějších časopisech. Nabídky na místa hostesek, překladatelek, barmanek nebo tanečnic a sekretářek zněly lákavě a seriózně. Vysoký policejní důstojník, který detailně zná dosavadní průběh vyšetřování gangu kolem ELI Bohemia Nedělnímu Blesku řekl: "Ti lidé sice začali v Praze tak říkajíc na zelené louce, ale mohli se inspirovat a čerpat z toho, čím jejich ústředí na Slovensku už prošlo. A také to úspěšně dělali." Adeptky na tuto práci musely samozřejmě být žensky přitažlivé, komunikativní, znalé společenského vystupování a musely hovořit alespoň anglicky. Každá taková mladá žena nebo dívka, které bylo alespoň osmnáct let, a ne víc než dvacet šest, absolvovala nejméně dva, ale také tři přijímací pohovory. První se soustřeďoval na osobní a profesní předpoklady pro práci, kterou ELI Bohemia oficiálně inzerovala. Už při něm ale ve vhodný čas zazněly dotazy typu: "Víte, někteří naši klienti si občas myslí, že sekretářka (barmanka, tanečnice, hosteska….) by měla zaměstnavateli poskytnout i něco navíc. Jak byste vy reagovala na podobné návrhy intimního charakteru?" Rozhovory se v kanceláři ELI Bohemia zřejmě skrytě nahrávaly a její šéfové je důkladně vyhodnocovali. Pokud uchazečka o práci vyhovovala a netrpěla přílišnými předsudky, dostala pozvání k dalšímu rozhovoru, a ten už byl skutečně "natvrdo". Perfektní organizace práce gangu Maroš K. spolu s dalšími společníky při druhém pohovoru prý toho před uchazečkou o "modeling" mnoho netajili. Argumentovali hlavně ohromujícími penězi, který by mohly být - pokud dívka s prostitucí souhlasila - ve hře. Ale také, a to se ukazovalo podle zkušeností počátků "firmy" na Slovensku jako stejně účinné - diskrétností a tím, že klienti dívek budou pouze a výhradně ze zahraničí, nikoli z Čech nebo Slovenska. Nikdy! Po souhlasu a uzavření písemné smlouvy začala skutečná práce. Připravit luxusní prostitutku tak, aby byla přijatelná, atraktivní a zajímavá pro velmi bohatou klientelu například v Japonsku nebo Bahrajnu, vyžadovalo investice. Všechen obchod se totiž realizoval výhradně přes Internet, kam ELI Bohemia umístila na svých placených stránkách katalog nabídky. Zájemce se k němu dostal pouze po zaplacení jisté částky a po registraci, takže do něho byl fakticky vyloučen "průnik" šmíráků nebo policie. Katalog obsahoval fotografie dívky spolu s údaji o jejím věku, barvě očí a vlasů a její tělesné míry. Kromě toho velmi otevřeně popisoval, co dokáže "v práci", jakých sexuálních praktik je schopna, eventuálně k čemu všemu je ochotná. V návaznosti na to byl u portrétní fotografie i podrobný ceník. Právě na fotografie žen a dívek v rouše Evině byly ELI Bohemia najímáni známí a uznávaní fotografové. "To nebyla žádná pornografie," řekl náš policejní zdroj, "ale fakticky umělecké akty, které zájemci o sexuální služby po dodání té které dívky k sobě domů velice pečlivě porovnávali s originálem. Odchylky se nepřipouštěly, obchod fungoval na důvěře a serióznosti nabídky. " Pokud si klient českou prostitutku vybral, zaplatil za ni internetovým peněžním převodem zálohu a mailovou poštou si sjednal její návštěvu. Hradil pochopitelně její cestovné, pobyt i s ubytováním, stravou a dokonce i letištní nebo jiné místní poplatky. Dívka dostala od ELI Bohemia letenku, podrobný cestovní itinerář a částku na výdaje. Od klasiky přes Královny k Nebeské pětici Peníze byly hnacím motorem činnosti jak majitelů ELI Bohemia, tak pochopitelně i jejich zaměstnankyň. "Služební žebříček" byl ve firmě sestaven víc než pečlivě. Nelze se dokonce ubránit dojmu, že měl svým způsobem podněcovat "personál" k větším výkonům i k rozšiřování rámce poskytovaných služeb. Policie má dosud přehled o téměř stovce žen a dívek, které měla ELI Bohemia k dispozici. Většina z nich patřila k tzv. klasice. Jejich nabídka nepřekročila "obvyklé způsoby provozování sexu", jak vysvětlil policejní důstojník. Pak zde ovšem byla poměrně široká skupina profesionálek, kterým se říkalo Queens - Královny. Vynikaly nejen uměním lásky a způsoby jejího poskytování, ale i společenskými přednostmi. Za samozřejmé se pokládalo, že "královna" dokáže stolovat v nejvybranější společnosti, plynně hovořit alespoň třemi jazyky na nejrůznější témata, že zná velmi dobře politickou i společenskou situaci v zemi svého klienta a mnoho dalších věcí. Ovšem skutečnou špičkou v tomto oboru byla "nebeská pětice", neboli "top-five". "Tyhle dámy by se neztratily ani po boku korunované hlavy nebo nejvyšších ústavních činitelů kdekoliv na světě," vysvětlil jeden z policejních vyšetřovatelů, zasvěcený do případu. Podle profesní výkonnosti a schopností také vypadala odměna za poskytované služby. Dívky z kategorie "klasika" byly ve společnosti klienta málokdy víc než šest hodin a inkasovaly za tuto dobu něco kolem čtyř stovek euro. "Královna" stála podstatně víc. Její "služební zařazení" ji totiž předurčovalo k tomu, aby s klientem strávila minimálně jeden den a inkasovala nejméně 2 000 euro. Členky "nebeské pětice" měly sazby dvakrát až pětkrát vyšší, podle požadavků a také postavení muže, který si je na předem stanovenou dobu koupil. Policisté tvrdí, že sedmdesát procent ze všech sazeb si ponechávala ELI Bohemia, zbytek inkasovaly její zaměstnankyně. "Tvrzení o dobrovolnosti této práce je relativní," řekl jeden z policejních důstojníků. "zatím máme za prokázané, že většina takto zneužitých dívek a mladých žen byla studentkami vysokých škol a že pocházely z prostředí, které za sociálně silné označit nelze. Potřebovaly peníze, jejich životní situace, pokud chtěly uspět, je k tomu nutila. Takže zase až tak dobrovolné to z jejich strany nebylo." Prostitutky z Čech (o Slovensku nemluvě) se pohybovaly po celém světě. "Pracovaly" ve všech metropolích Evropské unie, v Japonsku, USA, Karibiku i Jižní Americe, na Blízkém Východě (zejména v Egyptě, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech), Jižní Africe…. Zkušenosti s nimi mělo podle velmi skromných policejních propočtů nejméně deset tisíc klientů…. Policie s jejich firmou skoncovala tento týden. Koncem února totiž začala prověřovat informace, které o ELI Bohemia dodali slovenští kolegové, kteří sledovali její ústředí u sebe doma. "Nejdřív jsme se zajímali o to, jaké jsou z ELI Bohemia výstupy," potvrdil jeden z policistů. "Když šlo údajně o modeling, musely ty dámy někde být vidět. Jenže kde nic, tu nic. Bylo pak jasné, že jde o krytí obchodu s ženami. A ten náš zákon přísně trestá." Vyšetřování je na samém počátku, a tak mnohé ještě známo není. Ví se ale, že okruh lidí, kteří byli do tohoto kšeftu zapojeni, je mimořádně široký a společensky velmi různorodý. Překvapení nejsou vyloučena….