Uprchlice se našla sama

Je na světě! Zdenka Schneiderová (13), po které od pondělí pátraly desítky lidí, už je zpátky doma. Včera po deváté ráno přišla k jedné paní v Arnolticích na Děčínsku a požádala, aby zavolala rodičům. Její zmizení byla jedna velká dětská konspirace. Po dívce pátral vrtulník, třicet policistů, hasiči i dobrovolníci: "Prohledali jsme všechno, ale marně, už to začínalo být beznadějné," svěřil se včera kriminalista Josef Drobný. Vyšlo najevo, že Zdenka zřejmě utekla kvůli třídní důtce, kterou dostala za kouření ve škole. Kamarádka i další děti však tvrdily, že nevědí, kam šla. Sourozenci Jaroslava a Jan Čaterovi, od kterých měla Zdenka odejít, tvrdili, že o ní nic nevěděli: "Nevím, kde mohla být," řekla Jaroslava, když policisté přiváděli Zdenku k jejich domu. "Já ji jednou donesl chleba s paštikou, ale to bylo jen první den," připustil Honzík. "Ale neschovával jsem ji," bránil se. Při prvním výslechu tvrdila Zdenka policistům, že se ukrývala v chatce na okraji Arnoltic. "Když nám měla ukázat, jak se tam dostala, nedokázala chatku otevřít. Nakonec přiznala, že byla celou dobu v seníku u Čaterových a děti jí nosily jídlo," vyprávěl Drobný. "To snad není možné, kriminálka u nás byla několikrát, mluvili s dětmi, my jsme jim domlouvali. Já do toho seníku chodím denně a nepřišel jsem na ni," divil se Jaroslav Čater. "Vše ještě zdokumentujeme a prošetříme, na nějaké závěry je brzo, hlavně že to dobře dopadlo," zhodnotil případ Drobný, když Zdenka ukázala policistům, kde přesně se u Čaterových skrývala. Unavené děvče si odváděl tatínek Emil: "Žije, je v pořádku. To je to nejdůležitější, všechno ostatní spolu nějak vyřešíme," řekl a vzal dceru přátelsky kolem ramen. Děti měly podrobnosti útěku zřejmě dobře promyšleny. Po několika dnech se u potoka objevil Zdenčin školní batoh. Shodou okolností právě v místech, kde policisté dříve hledali. Zdenka sama se snažila zakrýt stopy, které by vedly ke kamarádům, a tvrdila, že se schovávala jinde. Jaroslava i Honzík odmítali svůj podíl i potom, když už se Zdenka přiznala. "Vyslýchali je odborníci, připouštěli, že by děti mohly lhát, ale zrovna tak mohly mluvit pravdu, své verze se držely velmi důkladně," poznamenal Drobný.