Ubodán kvůli miliónům?

V řeznickém krámku došlo k opravdové "řezničině". Ani otrlí policisté něco podobného nevidí často. Řezník a uzenář František Povolný (88) z Horní Cerekve byl doslova a do písmene téměř rozbodán! Vrah mu zasadil nejméně čtrnáct ran do hrudníku, krku i ramen a hlavy. Síla a zběsilost smrtícího útoku svědčila o obrovské nenávisti vůči mrtvému. Mezi místními lidmi, kteří smrt svého řezníka stále probírají, převládá jednotný názor - to nemohl udělat normální člověk. Život v městečku se od té doby hodně změnil, zejména poté, co policie musela po zákroku soudce propustit mladíka, kterého z vraždy obvinila. Krámek řeznického mistra Povolného zabírá necelou přízemní polovinu patrového rodinného domku v dolní části náměstí, hned naproti kostelu. Ve středu 24. března otevřel řezník Povolný jako obvykle. Dopoledne obsloužil pár lidí a jak tvrdí policie, až do jedenácti hodin byl prokazatelně naživu. "Sestavili jsme časový snímek části toho dne a podařilo se nám nalézt lidi, kteří v tu dobu byli buď v krámku, nebo poblíž," říká kapitán Karel Čapek (32) z českobudějovické kriminálky, který vraždu vyšetřuje. Podle jeho slov bylo na místě zajištěno nejméně sedmnáct stop a některé se stále ještě expertně vyhodnocují, zejména otisky prstů a genetické vzorky na DNA. Policie také ještě hledá "nejméně dvě vražedné zbraně", nože nebo možná také sekáčky, není prý vyloučena ani sekyra. Tým pěti policistů ale už za sedm dní vypátral člověka, kterého z vraždy obvinil - osmnáctiletého Václava Matějku, nedoučeného a nezaměstnaného zedníka. Řečeno úplně natvrdo, místního povaleče a flinka z rozvrácené rodiny, který skončil ve vazbě. Lidé o něm říkají, že žije, jak se dá. Vlastní táta ho prý vyhnal z domu poté, co mu vzal platební kartu a zruinoval mu konto. Snad proto na něj obvinění zpočátku sedělo. Nadšení z rychlé policejní práce v prvních dnech zastínil fakt, že zdaleka ne všechny stopy Matějkovu vinu dokazovaly. Podle toho, co se v městečku proslýchá, vedlo k jeho zatčení pouze svědectví manželů D. Ti prý mladíka v onen den poblíž Povolného krámku viděli a uvnitř se snad našel otisk jeho boty. "My toho máme samozřejmě víc", tvrdí kapitán Čapek, "ale nemůžeme o tom hovořit a už vůbec ne s novináři. Vyšetřování stále pokračuje a nelze riskovat, že v budoucnu se pachatel může vymlouvat na to, že kupříkladu popis místa činu si přečetl ve vašich novinách a proto ho zná. K tomu vám opravdu nic neřeknu." Jako studená sprcha ale zaznělo to, co vyšetřovatel Čapek řekl vzápětí. Jen tak mimochodem zmínil, že usnesení o obvinění z vraždy na adresu Václava Matějky vypracoval a podepsal bez toho, aby ho sám osobně vyslechl. "Proč bych to dělal? Myslíte, že by mi řekl něco jiného než to, co už dřív pověděl kolegům?" uvedl pro Nedělní Blesk policista. Jako by se nejednalo o život a další osudy člověka, který opravdu může být nevinný… Václav Matějka obvinění odmítá. "Ale to víte, že jsem v tu středu na náměstí byl. Chodím sem pořád, občas tady vysockuju nějakou cigaretu nebo pár peněz, ale do toho řeznictví jsem ani nevkročil," dušuje se mladík. Má spočítáno, že hned po zatčení byl vyslýchán celkem třináct hodin. Nejprve v Cerekvi, pak na okresním ředitelství policie v Pelhřimově a nakonec v Českých Budějovicích. "Pořád do mě hučeli, abych se k vraždě přiznal. Dokonce mi navrhli, abych řekl, že jsem se jenom bránil, že prý dostanu nižší trest." Kdo mu to navrhoval? "Já už nevím, oni se kolem mě pořád střídali," mává rukou Matějka. Jeho matka dění kolem svého syna na lehkou váhu nebere. "Určitě nechci nechat jenom tak, že mi ze syna udělala policie vraha, a nejen policie. Představte si, že v místních novinách vyšel článek, že prý se zatčený vrah přiznal. A můj syn byl v té době už po zásahu soudce Pořízka z Tábora puštěný na svobodu." Horní Cerekví se zatím šíří fámy. Podle nejčastější z nich prý řezník Povolný půjčoval na vysoký úrok peníze, lichvařil. Dlužníky měl pečlivě vedené v sešitku, který po vraždě zmizel. "Já bych tomu i věřil," říká jeden z dobrých kamarádů zavražděného. "František peníze měl, v restituci dostal zpátky spoustu hektarů polností i lesa a nikomu z rodiny nedal ještě nic. Škudlil." Faktem je, že život v Horní Cerekvi se po vraždě starého řezníka změnil. Připouští to i starosta Jaroslav Andrle. "Po setmění je na ulicích zcela jistě méně lidí než dřív," potvrzuje.