Sobota 19. září 2020
Svátek slaví Zita, zítra Oleg
Polojasno 20°C

Soud potrestal bývalého esenbáka: Před 61 lety vyháněl sedláky

Ilustrační foto: Společnou prací a rychlými dodávkami proti válečným štváčům. Družstevníci a zemědělci v obci Dlouhá Lhota na Mnichovohradišťsku prožívali v pátek 21. července radostné chvíle. Na pěti valnících tažených traktory a ozdobených vlajkami a portréty generalissima Stalina a presidenta republiky Klementa Gottwalda, jako první zahájili svoz obilí a do hospodářského družstva v Sobotce dopravili 200 q žita. (Dobový text)  (Autor: ČTK)
Autor: ČTK - 
26. listopadu 2013
08:16

Přerovský okresní soud potrestal devětaosmdesátiletého Jana Jílka za to, že se před 61 lety jako okresní velitel tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB) podílel na vyhánění sedláků v Soběchlebech na Přerovsku. Jílek jako poslední žijící aktér kolektivizace v Soběchlebech dostal dvouletou podmínku za zneužití pravomoci.

"Spáchal zvlášť závažný zločin, když jako úřední osoba jednal v úmyslu spáchat jinému škodu pro jeho politické přesvědčení," konstatovali soudci.

Z rozsudku však nevyplývá, že by se Jílek represí přímo účastnil. Jeho role spočívala v tom, že jakožto policejní velitel byl přítomen rozhodování "okresní komise pro úpravu poměrů rodinných příslušníků vesnických boháčů," která vysídlování organizovala. "Z titulu funkce spolurozhodl o nezákonném vysídlení soukromě hospodařících sedláků a jejich rodin," uvádí rozsudek.

Statky čtyř největších litochlebských zemědělců v roce 1952 obsadili příslušníci SNB a místním rodinám poručili vystěhovat se desítky kilometrů daleko. Jeden ze statkářů vysídlení odmítl a ve stodole se oběsil.

O kauze rozhodla česká justice nebývale rychle. Policie začala Jílkovo angažmá vyšetřovat teprve letos v dubnu. Argument pro Jílkovo stíhání byl ten, že průběh kolektivizace porušoval i dobové československé zákony a ústavu.

České soudy přitom předlistopadových u zločinů postupují často odlišně. Například letos v lednu Městský soud v Praze osvobodil tři bývalé příslušníky StB, kteří v létě 1989 unesli a zmlátili disidenta Petra Placáka. Případ je podle soudců promlčen. Nejvyšší soud přitom již několikrát rozhodl, že zločiny z dob komunismu jsou nepromlčitelné.

Rozsudek přerovského soudu je historicky teprve druhý případ, kdy soudci potrestali účast na kolektivizaci. Prvním potrestaným byl někdejší funkcionář národního výboru v obci Brníčko na Olomoucku, který v roce 2011 dostal rovněž podmíněný trest, dodaly HN.

maxipesfik ( 27. listopadu 2013 11:02 )

A víte taky někdo jaký ti sedláci byly ***i????,

maxipesfik ( 27. listopadu 2013 11:01 )

maxipesfik ( 27. listopadu 2013 11:01 )

Ty seš ale debil....

maxipesfik ( 27. listopadu 2013 11:00 )

maxipesfik ( 27. listopadu 2013 10:59 )

Horáková byla *** ty blbečku

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Osoby v pátrání
Články odjinud