Blesk získal "Deník smrti"

Zbytečné smrti dvou českých mladíků v Západních Tatrách se dalo zabránit. O jejich plánech totiž vědělo více lidí. Varovali je, ale neúspěšně. Blesk objevil na internetu diskusi, kde jsou přípravy "výletu" i celý průběh osudného dne popsány jedním z pětice hazardérů. "Jdeme se skupinkou trošku si i laviny zkusit... ," psal ještě dva dny před neštěstím Jaromír Čihák. Na varování nedal: "Možná to bude ode mne znít hnusně, ale po několika případech z minulých let si myslím, že spíše zemřu, něž abych byl zachráněn HZS (Horská záchranná služba - pozn.red)." Znělo to skoro jako rouhání... ! Skupina pěti kamarádů se rozhodla riskovat a vyrazila do slovenské doliny Parichvost v Západních Tatrách právě v době vysokého lavinového nebezpečí. Pro Jiřího Kavku (+28) a Jana Trefného (+26) se tenhle risk stal v sobotu osudným! Oba dva kanoisté pražského klubu Bohemians byli mistři světa v raftingu. Tedy zkušení vodáci, ne alpinisté! Další dva muži pád laviny, kterou svým výstupem strhli, přežili. Pátý člen skupiny Jaromír Čihák zůstal kvůli problémům s kolenem v půlce cesty. Na celou událost se díval a zavolal horskou službu. A jak to podle něj ten den vypadalo? Podrobně vše popisuje svým kamarádům na internetu. Psáno pod lavinou Sobota 9:30 - odchod ze "základny" směr sedlo. 12:00 - zlobí mne koleno, nestíhám (přeci jen jsou to vrcholoví sportovci). Domlouváme další postup, otáčím. Asi 1750 metrů nad mořem. 12:30 - přecházím na místo, odkud je výhled ostatní postupují po skalnatém hřebínku dle domluvy. 1?:?? - diskutuji s ochranářem Balem (Balo), chce mi zabavit pas, nebo vyměnit 1:1 pokutu. (Nacházeli se totiž v zakázané zóně a za to měl Jaromír Čihák dostat pokutu 500 Sk - pozn. redakce.) Beru si na něj telefon, vyhrožuje. 14:40 - ostatní vystupují na Baník 14:50 - sestup - nejsem si jist, jestli si to ti dva nezkrátili - LAVINA. 15:55 - dorazila SMS s prosbou pomoc. 16:00 - volal jsem horskou, ale bez signálu - problém ověření, podařilo se mi spojit se s Balem, aby potvrdil, že tam jsme. Slíbil, že zavolá pomoc, beru lopatu, spacák, fólii, léky, prášek proti bolesti a jdu. 16:30 - přicházím na místo laviny, slyším vrtulník, signalizuji pomoc. Vrtulník odlétá. 16:40 - přilétá vrtulník, jsem asi 100 m od ostatních, vrtulník vysazuje psa, doktora a ještě jednoho. 17:00 - vyhrabáváme první tělo, sondujeme. 17:50 - pes označil druhé tělo, vyhrabáváme, snaží se na naši žádost oživovat. Nemají takový ten elektrický buchar, nic. Záchranáři fotí a telefonují. Kompletujeme věci. První telefonáty od příbuzných. Že to šlo ve zprávách. Cca 20-21 ? netušim přicházejí první lyžaři, schází s nimi záchranáři z vrtulníku. Zůstali jsme sami, kluci snáší svoje batohy dolů, přespávám na místě. Ráno přišli kluci pro zbylé věci, mně se koleno usadilo a sešli jsme dolů. Potkáváme horskou službu, sebrali nám pasy a strašně nadávají. Potkáváme novináře, nahánějí nás jak na zvěř. Platím Balovi pokutu 5x 500 Sk - v hotelu mi naštěstí rozměňují. Pak už jen výslechy, novináři, ambasáda atd. Pak smutná cesta domů. (Zdroj : Internetová diskuse na stránkách Přírodovědecké fakulty UK)