Řidič autobusu smrti: Je mi líto, že jsem nezemřel

Mluví pomalu, slova odděluje tíhou vzpomínek a přívalem slz. Pavel Krbec, zoufalý řidič autobusu, který u Nažidel přinesl smrt 19 lidem, prý za 35 týdnů od tragédie zestárl o 35 roků. Hrozí mu 10 let vězení. "Pozůstalých se nebojím, ale nevím, co bych jim řekl. K soudu ani zítra rozhodně nepůjdu. Budu čekat rozsudek od právníka po telefonu. Je to otřesné, nejsem majetný, nevím, jak bych je mohl odškodnit. Na prezidentskou milost zatím nemyslím. Rodina mne hlídala, střídali se u mě, abych si něco neudělal," říká mezi pláčem Krbec. "Všichni mě mají za vraha. Vím, že omluva je málo. Jen jim vzkazuji, že mne to mrzí. Je mi líto, že jsem tam taky nezůstal," vyhrkne. Říci pár slov se uvolil až po naléhání družky Jany Lukešové. Ta ho v nejtěžších chvílích života podržela. "Nepochybil jsem. Vyhodila mne pravá část autobusu. Brzdil jsem, jel jsem na retardér. Nejsem blázen, ale byl to zlomek sekundy," vrací se k osudovému okamžiku. A trvá na tom, že nehodu zavinila vada na zadní nápravě neoplanu. "Najali mě jen na sezónu," pokračuje. "Stálé místo mi ale nedali. Pohrozili, že když nepojedu, tak už si u nich nezajezdím. Jako řidič jsem jezdil dvacet let bez nehody," říká v chebském bytě. "Co se stalo, jsem se dozvěděl ve výtahu nemocnice. Zřízenec mi natvrdo řekl, že jsem zabil devatenáct lidí. Zhroutil se mi svět. Od toho dne beru prášky a schovávám se. Zrušil jsem licenci na taxík, protože se bojím, že mě někdo odmítne, že nepojede s vrahem. Brigádničil jsem v zahradnictví," přiznává muž, který se zapírá a není na žádné z chebských adres, kde dřív žil. Poslední týdny vychází ven jen jeho družka, aby nakoupila jídlo. Od března ho neviděli ani jeho kolegové, taxikáři, ani řidiči ČSAD.