Probudili se při operaci

Američanka Carol Weihrehr má o nejotřesnějším zážitku svého života jasno. Probudila se totiž na operačním sále během chirurgického zákroku! Ani zdaleka však není jediná! Stává se to dnes a denně. Následky si pacienti nesou po celý život. Zkušenému anesteziologovi by se něco takového přihodit nemělo, ale jak pacient pozná, že lékař, který ho uspává, je dostatečně zkušený? Musí se pacienti bát narkózy i u nás? A jaké jsou nejnovější trendy v tomto oboru? "Necítila jsem žádné řezání, jen velmi silný tah,? popisuje Carol Weihrer. "Přesto to byl nejotřesnější zážitek mého života," dodává. "Je to tak hrozné jako znásilnění nebo únos, při kterém nemůžete dělat vůbec nic. Ani utéct, ani křičet." Těmito slovy vylíčila pacientka své pocity americkému listu USA Today. Tuto hrůzu prožila v roce 1998 a od té doby se snaží pomáhat ostatním, kteří jsou nedbalostí lékařů podobně postižení a pod jejich rukama tak prožívají krutou bolest i na přelomu 20. a 21. století. Carol Weihrer podstoupila před pěti lety operaci oka. "Je na to potřeba velká síla vytáhnout oko z důlku. Cítila jsem opravdu velmi silný a nepříjemný tah," vypráví. Carol si přesně vzpomíná i na hudbu, která hrála na operačním sále i na tíhu nástrojů, které jí lékaři odložili během operace na prsa. Také si vybavuje dusivý pocit v krku, protože do plic měla zavedený podpůrný dýchací přístroj. Na základě svých zážitků sepsala studii s názvem Oběti anestezie, v níž odhaluje šokující skutečnost. Zjistila totiž, že jen v USA se denně při narkóze probouzí asi stovka pacientů. Každý druhý přitom cítí autentickou bolest. Většině případů by přitom bylo možné zabránit. Na mnoha pracovištích totiž měří mozkové proudy pacienta monitor, lékaři by tedy o tom, že se probouzí, měli být informováni včas. Podle Petera Sebela, který na studii s Carol spolupracoval, mnozí "bozi v bílém", jak jsou lékaři nazýváni, však zapojení monitoru považují za nadbytečné. "Na přímý dotaz lékaři odpovídají, že něco takového jako je probuzení pacienta na operačním stole, za svoji kariéru nezažili. Mnohem pravděpodobnější však je, že vše jednoduše přehlédli a ani si toho nevšimli," uvádějí autoři studie. Narkóza po česku "Kolik vážíte? Jste na něco alergický/á? Jste nalačno?" To jsou tři otázky, na něž musí zpravidla jen několik minut před zahájením operace pacient odpovědět tázajícímu se anesteziologovi, který je při operaci zodpovědný za jeho nerušený spánek. Správně by si však anesteziolog měl na pacienta udělat delší čas. Když je zákrok plánovaný, měl by ho navštívit na pokoji a zeptat se, jestli mívá při narkóze problémy atd. Také by mu měl vysvětlit všechny možnosti znecitlivění, které přicházejí v úvahu a pacient by se zvoleným operačním postupem včetně narkózy měl souhlasit. Pravděpodobně již brzy to bude muset stvrdit i podpisem. I přesto, že zatím vše probíhá spíše živelně, stížnosti na práci našich anesteziologů jsou z úst pacientů slyšet málokdy. Že by čeští lékaři byli na rozdíl od amerických takoví borci? "Za svoji praxi jsem o tom, že by se někdo probral při zákroku, z úst pacienta slyšel dvakrát," tvrdí MUDr. Ivan Vrba, anesteziolog a specialista na léčbu bolesti z pražské Nemocnice Na Homolce. "Stát se to může, ale je to výjimečné," dodává. Získat takové zkušenosti, aby anesteziolog mohl být považován za zkušeného, trvá léta. Dříve byli anesteziologové ostatními kolegy posměšně nazýváni uspávači hadů. V dnešní době, kdy mají "pod palcem" oddělení zvaná ÁRO i jednotky intenzivní péče, kde jde o život, a zabývají se i chronickou bolestí, jejich kredit vzrůstá. Narkóza je, když... Co s námi odborníci na znecitlivění na operačním sále vlastně provádějí? "Při celkové narkóze dostane pacient hypnotizující látku nejprve do žíly. Poté dostane jinou, díky níž povolí jeho svalstvo," vysvětluje doktor Vrba. Látky na zrelaxování svalů ale pacient může dostat až tehdy, když už spí, nikdy to nesmí být obráceně. Teprve pak se pacient připojí na umělé dýchání, kdy se mu do úst zavede dýchací rourka. "Pokud spí "mělce" a svaly má už zrelaxované, nemůže v případě probuzení dělat opravdu nic. Může jen doufat, že si toho anesteziolog okamžitě všimne a dávku anestetika zvýší," dodává Vrba. Během operace pacient spí díky inhalaci hypnotické plynové směsi. Nejvíc se používá kyslík s oxidem dusným N2O, zvaným též "rajský plyn". Do této nosné směsi se přidává vlastní uspávací prostředek např. halotan. "Rajský plyn působí spolu s kyslíkem protibolestivě, ale spánek nenavozuje," dozvídáme se. Jaké jsou nové trendy? Snahou lékařů je zatížit pacienty při operačních zákrocích co nejmíň. To, aby drobnější zásahy probíhaly jen při lokálním umrtvení, je hlavně v zájmu pacienta. Pokud se operuje poraněná noha, je možné znecitlivět pouze končetinu. Absolutní pohodlí ale přitom lékaři zaručit nemůžou. I z toho důvodu chtějí někteří pacienti raději celkovou narkózu. Jiní naopak vyžadují, aby mohli být při vědomí a na svou vlastní operaci se chtějí i dívat. "To je ale z technických a etických důvodů nemožné," vysvětluje Vrba. Při částečném umrtvení se provádějí i císařské řezy. Rodička "porod" nezaspí a sniží se riziko vdechnutí žaludečních šťáv. Díky novým účinným lékům může operace při celkové narkóze trvat hodiny, někdy i dny jako tomu bylo nedávno v případě oddělování egyptských dvojčat. Pak je ale nutné pacienty zahřívat, aby nedošlo k podchlazení. Informace o tom, že dlouhodobá, nebo opakovaná narkóza může vést k poruchám paměti, jsou podle doktora Vrby spíše mýty. "Dobře podaná anestetika mozek nepoškozují, k tomu může dojít pouze při nedostatku kyslíku. Sledování hloubky spánku při operaci monitorem u nás zatím běžné není. Jsou k tomu zapotřebí speciální elektrody snímající mozkové vlny, což je někdy i technicky nemožné. Rozšířenější jsou u nás monitory sledující úroveň svalové relaxace. " Studie provedená v USA ukázala, že ženy se z narkózy probouzejí dvakrát rychleji než muži a třikrát více žen než mužů si stěžuje, že během operace byly při vědomí. Možná, že již brzy se tedy anesteziologové budou kromě hmotnosti zajímat i o pohlaví.