Případ nejbrutálnější vraždy

Když se loni v půlce srpna objevila v Kardašově Řečici nakrátko ostříhaná mladá žena, jen málokdo tušil, že do poklidného jihočeského městečka přijela smrt. V nákupním středisku se žena zeptala po ubytování a místní jí ochotně poradili penzión paní Marie Čondlové. Nevědomky tak nad osmasedmdesátiletou stařenkou vyřkli ortel. O několik minut později už totiž neznámá návštěvnice zvonila u vrat rodinného penziónu na okraji městečka. V té době ještě nikdo netušil, že si Dana Stodolová právě vybrala další oběť. Tentokrát sama, bez svého manžela. "Jsem z Prahy. Povodeň nám vzala úplně všechno a já hledám alespoň střechu nad hlavou. Je to hrozné," říkala prý tehdy smutně Dana Stodolová a místní neměli důvod jí nevěřit. To, co dokáže velká voda, viděli i v nedalekých Českých Budějovicích, tak proč by to v Praze mělo být jiné. Uvěřila i Marie Čondlová a ženě ochotně poskytla ubytování. "Maminka byla velmi důvěřivá a hodná. Nikdy by člověku neodmítla pomoc. Možná právě to ji později stálo život," vzpomíná po roce syn paní Čondlové Oldřich Čondl. Jen shodou okolností musel loni v srpnu odcestovat do Prahy, kde ho zdržela, jak jinak, velká voda. Ve chvíli, kdy se Dana Stodolová objevila před penziónem v Kardašově Řečici, byla v celém velkém domě Marie Čondlová sama. Zřejmě právě uklízela po dvou rodinách z Prahy, které strach z povodně v hlavním městě donutil pobyt v příjemném prostředí jižních Čech předčasně ukončit. "To, že Pražáci odjeli, jsem vůbec netušil. Nebýt toho, maminka mohla s největší pravděpodobností žít," vypráví Oldřich Čondl. Podle pozdějších svědeckých výpovědí jeho maminka Danu Stodolovou ubytovala jako každého jiného hosta a dokonce si s ní i občas vyprávěla. "Přišla jsem si k paní Čondlové pro jahody. Bylo to ve středu, krátce po poledni. Myslela jsem si, že když Pražáci odjeli, bude doma sama. Proto mě překvapilo, že v kuchyni s ní seděla nějaká ženská. Pila kafe, pozdravila tak na půl pusy a jinak jen poslouchala, co si spolu povídáme. Pak se zvedla, řekla "děkuji za kafe" a odešla," vzpomíná na středu 16. sprna 2002 sousedka paní Čondlové Marie Krejčová. Jak se ukázalo o několik dní později, byla posledním člověkem, který viděl Marii Čondlovou živou. "To je nějaká z Prahy. Povodeň jim sebrala barák, tak jsem ji ubytovala," řekla prý tehdy své kamarádce paní Čondlová na vysvětlenou. A byla to právě Marie Krejčová, která o týden později pomáhala sestavovat policii portrét neznámé ženy popíjející kafe. V té době již totiž policisté tušili, že Marie Čondlová popíjela onoho osudného dne kávu se svojí vražedkyní. A tou nebyl nikdo jiný než Dana Stodolová. Možná kdyby se Marie Krejčová zdržela na návštěvě déle, mohla své kamarádce zachránit život. Možná ale mohla být i její další obětí. "Dodnes z toho mám hrůzu. Z té ženy vyzařovalo něco zrůdného," otřásá se ještě dnes při vzpomínce na chvilkové setkání s Danou Stodolovou Marie Krejčová. Co se odehrálo v kuchyni domu na okraji Kardašovy Řečice o pár hodin později, muselo připomínat scény z děsivého hororu. Když syn Marie Čondlové vzpomíná na okamžiky, kdy našel svoji maminku, stále se mu chvěje hlas. "Už když jsem přicházel k domu, věděl jsem, že je něco špatně. Na verandě byly totiž kastrůlky, které mamince nosili před polednem s obědem. Nikdy se nestalo, že by je tam nechala. Navíc všude bylo hrozné ticho," říká Oldřich Čondl. Okamžik, kdy vešel do kuchyně domu, byl nejstrašnější v jeho životě. "Maminka seděla na židli a měla hlavu svěšenou na prsa. Na nich měla tmavé skvrny. Myslel jsem, že je to lógr, že se jím zadusila. Až když jsem přišel blíž, viděl jsem, že vzadu za židlí má svázané ruce a ty skvrny že jsou krev," říká s patrnou hrůzou v hlase Oldřich Čondl. Kousek od židle ležela jedna ze stop souboje. Roztříštěný váleček na nudle... "Muselo to být něco hrozného," dodává pan Čondl. Až později se dozvěděl, že vražedkyně Dana Stodolová strávila se svojí zavražděnou obětí pod jednou střechou ještě jednu noc. Soudní pitva prokázala, že smrt Marie Čondlové byla způsobena třemi bodnými ranami přímo do srdce a jednou do plic. "Policie prohledávala dům dlouhé hodiny. Dělali to opravdu poctivě," dodává pan Čondl. O to víc ho překvapilo, že nůž, který byl podle všeho vražedným nástrojem, našel až druhý den on sám. Peklo, které jeho rodině připravila svým činem Dana Stodolová, však pro něj mělo teprve začít. Podezíravé pohledy sousedů a neustálé výslechy na policii pana Čondla málem připravily o nervy. "Musel jsem se z toho domu odstěhovat. Nikdo si nedovede představit tu úlevu, když mi police sdělila, že konečně dopadla ženskou, která maminku zabila. Byla to taková směs pocitů. Od hrozného smutku po strašnou nenávist. Přiznám se, že jsem byl moc rád, že to nebyl nikdo, koho znám," vzpomíná Oldřich Čondl. Proč vraždila loni v srpnu Dana Stodolová sama, policie zatím vyšetřuje. Jisté je jen to, že vražda v Kardašově Řečici byla v celé dlouhé sérii případů "krvavých manželů" nejbrutálnější a jako jediná nebyla s největší pravděpodobností připravována dlouho dopředu. Možná proto sáhla Stodolová po noži...