Pohřeb Denisky (†11) z Krnova: Slzy, pláč a nářek

Nekonečný zástup smutečních hostů se klaněl před bílou rakví zavalenou hromadami květin a plyšových medvídků. V truhle odpočívala zavražděná Deniska, která se právě v těchto dnech měla oddávat s rodinou radovánkám u moře v Řecku. „Je to nepochopitelné, co se stalo. Celá rodina je z toho na dně,“ pronesla příbuzná zavražděné holčičky.

Na dívčina vraha si vzpomněl jen malý chlapeček sedící poblíž své uplakané matky. „A myslíš, že si teď Martin na Denisku vzpomněl,“ zeptalo se směrem k plačící ženě dítě. Ta svého synka pohladila po vláskách a řekla: „Nevím.“

Až při smuteční řeči si přítomní uvědomovali, jak byla Deniska vyjímečné děvče. Kromě milovaného tance byla vášnivou čtenářkou. Zajímala se o život žraloků a s radostí se starala o akvárium plné rybiček. Chodila na brusle a školu, ve které byla premiantkou, reprezentovala například i v recitaci. Nejraději čas trávila s rodiči na výletech a dovolených.

Z obřadní síně se po několika desítkách minut rozešel průvod s rakví v čele směrek k místu posledního odpočinku. U hrobu plakali téměř všichni. Slzy do očí se draly stokilovým chlapům. Mnozí z přítomných své city schovávali za tmavými brýlemi i když nebe bylo zatažené. Jisté je, že se v Krnově na Denisku bude vzpomínat dlouho. „Byla to skvělá holka a nikdy na ni nezapomenu. Pokud je nebe, tak v něm určitě je,“ řekla s pláčem Denisčina kamarádka.