Manželka střelce z tramvaje č. 22: Manžel není vrah!
Více než měsíc policie hledala vraha, který v pražské tramvaji číslo 22 na začátku února zastřelil Rudolfa Slavíka (†34). Bývalého narkomana našel s prostřelenou hlavou řidič tramvaje na konečné v Hostivaři. Pak kriminalisté zadrželi Američana Fergusona M. (58). Blesku se podařilo získat exkluzivní zpověď jeho manželky Sylvie S. (63). Ta nevěří, že její muž, pocházející z Floridy, střílel.
Kdo vlastně je Američan obviněný z tak závažného zločinu? Z Floridy do Prahy se před pěti lety přestěhoval právě kvůli manželce, která pochází z Česka. Živil se tu prodejem historických vojenských předmětů a v minulosti měl problémy s alkoholem a hracími automaty. Jeho největším koníčkem ale byly zbraně. „Už když jsem Fergusona v roce 1993 poznala, měl doma zbraně, to je v Americe celkem běžné. Nikdy ale kvůli nim neměl problémy se zákonem a u sebe žádnou nenosil,“ uvedla Sylvie S.
Tragická událost podle policie začala v baru Ještěrka nedaleko náměstí I. P. Pavlova. V osudnou noc mu prý namol opilý Rudolf Slavík sprostě nadával. „Podle našich zjištění si na něj počkal a následoval ho při cestě do tramvaje,“ uvedl kriminalista Josef Mareš. Když tramvaj na konečné zastavila, spícího Slavíka zastřelil.
Na začátku března policisté údajného vraha zadrželi přímo na ulici. Při prohlídce v bytě policisté objevili pět střelných zbraní, mezi nimi i pistoli, ze které se 5. února střílelo. Všechny zbraně si odvezli. „Doma jsme měli tři myslivecké pušky, kolt a pistoli. Na všechny jsme měli povolení, jen jedna z pušek neměla českou registraci,“ řekla Sylvie S. Ta je skálopevně přesvědčená o manželově nevině.
„Jsem z toho obvinění v šoku. Nevěřím, že by vraždil, je to přímý chlap. Dřív měl sice problémy s alkoholem a v opilosti by mohl být agresivní, ale už několik týdnů nepil. Sama jsem ho hlídala, neměli jsme peníze. Navíc se tady s nikým nestýkal, vždyť ani neuměl česky,“ popsala Sylvie S. Ferguson M. nyní čeká na soud ve vazební věznici na Pankráci. Pokud bude odsouzen, za vraždu mu hrozí až výjimečný trest.
vychází, že se naši polišové moc nenamáhaj s hledáním skutečných vrahů. Drapnou prvního, co se jim připlete do cesty a držej se ho jak klíšťata dokud z něj nevycucnou cokoliv na co by ho mohli aspoň zdánlivě dostat, ať už to uděla, nebo ne. Aby si náhodou nemuseli dát práci s pořádným vyšetřováním a řádným dokazováním.