Proces připomíná frašku!
Soudní líčení otřesného umučení čtyřletého děťátka se hroutí v komedii. Výpovědi svědků nemají hlavu ani patu.
Fraška. Jen tak lze nazvat proces s Martinem Ježkem, který měl už před devíti lety brutálně utýrat svou nevlastní dcerku Lucinku (†4). K obnovenému soudu, který včera pokračoval druhým stáním, totiž nechodí svědci, jejich dřívější výpovědi nemají hlavu ani patu a přesvědčiví nejsou ani samotní znalci. Téměř na nic si už totiž nevzpomínají, a tak se jejich »odborné soudy« nesou v duchu: snad, asi, možná. Včerejší líčení připomínalo ze všeho nejvíc komedii. Nebo spíše tragédii. Korunní svědek Emil Blecha, který byl v roce 1993 u otřesného umučení čtyřletého děťátka přítomen, totiž k soudu nepřišel. Další přímou svědkyni celé tragédie matku Lucinky Zdenu Jenšíkovou, která si ve věznici odpykává za trýznění holčičky čtyřletý trest, sice eskorta k líčení přivedla, ona však odmítla vypovídat. A aby toho nebylo málo, její čtená výpověď z přípravného řízení místy postrádala smysl.