Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Rozhovor s vyjednavačem: Lupič mi musel důvěřovat!

Autor: pes - 
17. prosince 2009
19:50

Blesk.cz se setkal s vyjednavačem, díky jehož práci byly zachráněny dvě ženy, které jako rukojmí ve středu držel lupič (51) v pražské pobočce Komerční banky.

Proč vybrali právě Vás k jednání s tím lupičem?
Vyjednávači pracují vždy v týmu, nikdy nemůže být člověk na místě sám. Celý tým ještě před zahájením vlastního kontaktu s tím člověkem vymyslí nějakou taktiku pro ten první kontakt a pak se jeden člověk chopí telefonu a zavolá.



Vy jste nevěděli vůbec, s kým budete jednat?
Taktika prvotního kontaktu s člověkem nezávisí na tom, kolik o něm máme informací, a to, jakým způsobem se ta taktika vytváří, je u každého případu jiné. Vyjednávání je kreativní práce a víc už je know how, které nesdělujeme.

Jak proběhl ten první kontakt?
Proběhl tak, že jsme kontaktovali pachatele telefonicky. On na náš telefonát reagoval a my jsme se ho ptali. Mluvili jsme s ním.

O čem spolu mluvíte při prvním kontaktu?
Při tom kontaktu jsme hodně mluvili o té aktuální situaci, co se na místě děje.

Jak dlouho běžně trvá první kontakt a jak dlouho trval ve středu?
Je to situace od situace. Ten kontakt může trvat několik slov a může trvat několik desítek minut. Včera byl ten první kontakt jeden z těch delších.

Jak na vás ten člověk působil?
Ten člověk na mě působil, jako člověk, který se ocitl v situaci, kterou neměl až do takových konců a detailů naplánovanou a teď se snaží v té situaci zorientovat a nějakým způsobem ji samozřejmě vyřešit.

Jak na tom byl psychicky?
To byste se měli zeptat jeho, jak na tom byl. Psychicky ta situace byla náročná pro všechny zúčastněné strany.

Před propuštěním první ženy jste s pachatelem mluvili víckrát?
Průběžně jsme s ním byli v kontaktu.

Jak se vyvíjel ten kontakt, čím jste ho přesvědčili, aby propustil tu první ženu?
To už je know how, nezlobte se ale opravdu tyhle otázky raději ne. Já vím že by to čtenáře zajímalo, to by každého zajímalo. Ale způsob vyjednávání, taktika vyjednávání, za tím jsou léta tvrdé práce velké skupiny lidí, sebevzdělávání, výcviků, osobního růstu a jednak není v lidských silách předat to takhle krátce v pár větách a jednak je pro nás i z taktických důvodů pro další případy, co přijdou, důležité si tohle know how střežit.

V jaké byl náladě?
Ta situace se vyvíjela tak, že se ty nálady střídaly, ale postupně jsme spěli k lepšímu kontaktu a větší důvěře s tím člověkem, a to bylo podstatné.

Zásah byl důsledkem toho, že jednání zkrachovala nebo to bylo v plánu?
Vyjednávání se dařilo velice dobře celou dobu. To jakým způsobem byla akce zakončena, je otázka na řídící štáb akce, nikoliv na vyjednavače. Za to my nemáme zodpovědnost ani o tom nerozhodujeme.

Popíšete nám, jak akce proběhla?
Z mého pohledu vám nemůžu říct nic, co by pro vás bylo zajímavé. Já vím, že akce skončila. Proběhl zákrok.

Viděli jste pachatele přes průmyslové kamery banky?
O tom vůbec nevím, že by v bance byly nějaké kamery. My jsme s ním byli v kontaktu přes telefon. Když si představím, že s někým mluvím po telefonu tak pro mě není žádným přínosem, když vidím jeho fotku. Samozřejmě jsme dostali spoustu kvalitních informací od ostatních zúčastněných složek a ty jsme použili při vyjednávání.

Měl to pachatel připravené, nebo řešil nějaký aktuální problém?
V rámci kontaktu s pachatelem se snažíme budovat důvěru a součástí závazku té důvěry je, že nebudeme dál sdělovat podrobnosti, jaký ten člověk byl, jak se choval a co jsme se v průběhu toho kontaktu dozvěděli.

Bylo by pro vás přínosné se s tím člověkem ještě potkat?
Tady už nabízíte scénář z amerického filmu, tady jsme v české realitě. To, o čem vy mluvíte, přesahuje rámec krizového vyjednávání.

Byla to vaše první podobná situace?
V tisku se objevilo hodně informací, jak je tahle situace netypická, ale já se nedomnívám, že není tak netypická a jedinečná. Liší se v tom, že se to odehrávalo v bance, ve způsobu zajetí rukojmí, ale my máme bohatou zkušenost s případy, které se mohou jevit, že se liší, ale ve smyslu kontaktu s člověkem a přístupu ke krizovému vyjednávání se až tolik neliší. Všichni vyjednavači projdou náročným výcvikem, který obsahuje i modelové situace. Sdílíme zkušenosti se zahraničními kolegy a jsme nejlépe připraveni, jak jen můžeme být.

Byl tam včera nějaký krizový moment? Měli jste pocit, že těm ženám opravdu hrozí nebezpečí?
Celou dobu jsme věděli, že tam hrozí riziko. Že jsou přítomny zbraně a že situace je nebezpečná, a zároveň jsme celou dobu věřili v to, že se to podaří klidnou cestou bez zranění a se zabezpečením života zúčastněných.

Jak dlouho děláte vyjednavače?
Od roku 2001

Pro vás osobně to byl první případ s rukojmím?
Nebylo to první setkání se zadržováním rukojmí, ani to nebylo moje první vyjednávání.

Co je pro vás priorita při vyjednávání?
Já nejsem kompetentní odpovídat na otázky na taktiku řešení podobných akcí. Samozřejmě pokud jednáme s člověkem, tak jedním z prioritních zájmů je záchrana života a zdraví rukojmí, ale také ochrana života pachatele.

O jakých tématech jste se bavili?
Bavili jsme se o všech tématech, o kterých se bavit chtěl. Konkrétně se o tom bavit nebudu. Pokud mám získat důvěru toho člověka, tak nemůžu prozradit potom takové podrobnosti široké veřejnosti. To se prostě nedělá.

Kolik případů s vyjednáváním máte za těch 9 let za sebou?
Nevím. Pražský tým krizových vyjednávačů řeší 10-15 případů ročně.

Jak na vás působil, jaké byly vaše dojmy z něj?
Já jsem profesionál, a proto svoje dojmy sdělovat nebudu.

Kolik je v republice vyjednávacích týmů, kolik mají členů?
Stálé týmy krizového vyjednávání fungují u každého krajského ředitelství policie a počty vyjednavačů se pohybují od 5 do 10.

Co řešíte nejčastěji?
Největší incidence bývá právě v případech demonstrování úmyslu sebevraždy.

Mluvili jste během vyjednávání se zadrženými ženami?
Ano, krátce.

Jak na vás působily?
Já jsem mluvil s jednou. Ta rukojmí svým chováním přispěla k tomu, že ta akce dopadla bez zranění. Udělala to nejlepší, co v té situaci udělat mohla.

Jaké musíte mít vzdělání, aby jste mohl být vyjednavač?
Než se člověk stane vyjednavačem, musí být policista a musí projít specializačním kurzem pro krizové vyjednavače, na které navazuje další vzdělávání, a potom tedy i práce přímo v terénu. Speciální vysokoškolské vzdělání pro to není předepsané.

Pod jakou jednotku jste zařazení?
To je různé. Vyjednavači nejsou policisté jako vyjednavači na plný úvazek. Policista má svoje služební zařazení, vykonává nějakou hlavní činnost a krizové vyjednávání je specializace.

Dostal váš tým už pochvalu?
Samozřejmě, že naše práce ze včerejška byla oceněna a je vnímána u policie jako velice dobrá, a tím nemyslím jen práci vyjednavačů.

bosomfriend ( 17. prosince 2009 20:05 )

příště vám gauner neuvěří a postřílí to !

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa
Osoby v pátrání