Bývalý policejní šéf: Zkorumpovanec, nebo oběť intrik?

Plukovník, doktor práv Miroslav Dvořák je silný, robustní chlap s rukama jako lopaty. Přesto je ale prý v pondělí v sedm hodin ráno ve své kanceláři sklesle svěsil podél těla. Zatýkání se nebránil, jen poprosil, aby si přes pouta mohl přehodit kabát - aby nebyla vidět.

Milionové zakázky
Říká se, že jeho 'skluz' začal při plánované přestavbě ředitelství policie v Liberci v roce 2006. Plukovník Dvořák tehdy řekl, že to může stát od 460 do 700 milionů korun. Podle toho, zda bude ředitelství jen okresní, nebo i krajské. Areál měl být dokončen v roce 2011 a spolu s ním se měly 'svézt' i rekonstrukce okresních služeben policie.

Kromě toho liberecká policie měla už tehdy slíbenou dotaci z fondů Evropské unie na speciální automobil pro monitorování sportovních nebo extremistických akcí. Vůz je vybaven špičkovou technikou za šest milionů korun a může pořizovat obrazové a zvukové záznamy s dokonalou přesností. Severočeská policie ho má jako první u nás a počítá s ním i při únorovém mistrovství světa v klasickém lyžování.

Suma sumárum, v Liberci se jen pro potřeby policie točilo hezkých pár set milionů korun. A ty lákaly. I Dvořáka?

Český gubernátor?
O provinění někdejšího policejního ředitele toho konkrétně moc známo není. Jasno není ani kolem údajného úplatku, který prý vzal od libereckého krajského radního pro dopravu Miroslava Seppa. Ten měl profrčet vesnici rychlostí hodně přes sto kilometrů v hodině, ale plukovník Dvořák mu prý zajistil výmaz z registru přestupků. Radní to odmítá, bývalý ředitel nemluví.

Nemluví ani jeho někdejší známí, vlivní a bohatí podnikatelé libereckého kraje. Po Dvořákově zatčení totiž lidí, ochotných připustit, že se s ním stýkali, citelně ubylo. Přitom byl tento elitní policista mimořádně známý - na Den dětí jim v parku rozdával hračky, nechyběl snad při žádném slavnostním otevření nebo zahájení provozu čehokoliv a jak se v kraji říká, jeho úspěchy při shánění sponzorů byly ohromující. I díky této jeho aktivitě stojí v České Lípě tenisová hala, kterou by mohla i Praha závidět.

Než spadla klec
Miroslav Dvořák pochází z Nového Oldřichova. Jeho otec tam dělal hezkou řádku let předsedu Místního národního výboru a jak vzpomínají pamětníci, byl na syna pořádně tvrdý. Jako polda musel začínat od píky, tatínek mu cestičku neprošlapával. Snad i proto nemá celá třicetiletá policejní praxe zatčeného plukovníka žádnou kaňku.

Když ho přeložili z České Lípy do Liberce jako ředitele, začal z kanceláří do terénu vyhánět policisty, kteří k praxi většinou vůbec nepřičichli a ani nechtěli. "Říkal nám valnohové a byl k nám pořádně tvrdý, nesmlouvavý," vzpomíná anonymně jeden z kancelářských vyhnanců. "Já jsem musel dokonce shodit vousy a nebyl jsem zdaleka sám. Prý to k policistovi v uniformě nepatří."

Plukovník Dvořák tak podle něho cílevědomě vytvářel situaci, kdy on sám (a většinou jen on) byl spolehlivý, přesný a zásadový. "Proto pod svoji kontrolu postupně dostal průběh většiny výběrových řízení u liberecké policie. Jednal se zájemci o zakázky osobně a nikdo pořádně nevěděl, o čem a jak."

Impuls k zatčení
Jedním z mála lidí, kteří se o své známosti s Dvořákem nebojí hovořit, je českolipský podnikatel a milionář Tomislav Procházka, majitel firmy Real Invest. "Podle mě je Míra starý poctivec a jestli někdy nad něčím zamhouřil oko - kdo to dneska nedělá? Já od něj nikdy nic nepotřeboval. Ale policistům od něj jsem byty v našich domech (Procházkovi patří v České Lípě pět panelových věžáků, jatka, pozemky a další nemovitosti - pozn. aut.) dával, když potřeboval, a proč taky ne? Oni zase dali pozor na gaunery."

Miroslav Dvořák hrál s Procházkovým synem a dalšími vlivnými lidmi náruživě tenis a při něm se prý leccos dohodlo. Stejně tak při honech mysliveckého sdružení v Mařenicích poblíž Cvikova. Tam všude se scházeli 'užiteční', zvyklí dohazovat si obchody a hlavně - mlčet o nich.

Bezprostředním impulsem k Dvořákovu zatčení ale byla zřejmě služba, kterou mu prokázal podnikatel Procházka. Poblíž své chaty na Máchově jezeře, v Zátoce lásky, nechal bagrem odstranit bahno z pláže policejního rekreačního střediska. "Přišli ale nějací zelení, že prý je to v CHKO nepřípustné, všelijak hrozili, i na ministerstvo prý napsali. A tak jsem Mirka poprosil, aby se na to podíval. Jak to dopadlo, to možná ví teď už jen on sám," říká Tomislav Procházka.

Roční manévry policie
Dvořákovu zatčení předcházela roční akce zvláštní skupiny policie z Prahy. Právě ona mu odposlouchávala telefony a podle všeho použila i jiné 'operativně-technické prostředky', včetně štěnic a sledování. "Liberečáci v téhle akci vůbec nejeli, inspekce jim nevěřila," řekl jistý policejní důstojník pod podmínkou anonymity.

Odposlechy plukovníka Dvořáka se stále vyhodnocují, ale prý z nich už nyní vyplývá 'zvláštní charakter' jeho styků s mnoha místními podnikateli i politiky. "Na liberecké radnici bude ještě hodně dusno," předpovídá zmíněný důstojník.

Jisté ještě nic není
Plukovník Dvořák se podle všeho pohyboval a žil ve dvou rovinách. V té služební byl tvrdý a nekompromisní vůči podřízeným a udělal si tak, i na hodně vysokých postech, spoustu nepřátel. V té společenské obratně zužitkovával možnosti, které mu skýtala profese. Spekulace o tom, že se prý znal se zlodějem století Františkem Procházkou, pomáhal mu, kryl ho a proto si mohl dovolit žít na vysoké noze (které se po Liberci také šíří), jsou nejspíš pusté bláboly. Faktem ale je, že na přepychovou secesní vilu si z policejního platu vydělat nemohl...

Vyšetřování je stále na začátku a dělat předčasné závěry nelze. Ale i to, že Dvořák prý ve vazbě sedí s několika kriminálníky, které do ní ještě jako policista dostal, o něčem svědčí.