Žalobce: Lékařka obrala stát o 11 milionů!
Romští podnikatelé, romské rodiny a lékařka z Brna jsou podle žalobce zapojení do největšího případu falešných neschopenek v tuzemsku.
Ten začal ve čtvrtek rozplétat brněnský krajský soud. Sedm obžalovaných mělo od dubna 2006 do listopadu 2007 okrást státní správu sociálního zabezpečení o více než jedenáct milionů korun.
Organizátorem podvodu, za který obžalovaným hrozí pět až dvanáct let vězení, je údajně Rom Michal Rusňák (28). Ten se v roce 2006 podle obžaloby dohodl s lékařkou Alenou Kubáčovou (64) a podnikatelem Miroslavem Badim (33). Badi nabízel romským rodinám uzavření dvou pracovních smluv na hlavní a vedlejší pracovní poměr. Celkem takto uzavřeli přes 30 smluv!
Čtěte také: Na falešných neschopenkách vydělali miliony?
"Práci ale nevykonávali, šlo o fiktivní pracovní smlouvy. Ty pak Badi a Rusňák předložili na Městské správě sociálního zabezpečení v Brně. Rusňák předal Kubáčové podklady a doktorka vystavila zainteresovaným lidem pracovní neschopnost. Některé údaje do její evidence zapisoval i Rusňák, který dokonce vystavil i několik neschopenek!" uvedl státní zástupce.
Od dubna 2006 do listopadu 2007 takto podle něj vylákali z MSSZ Brno téměř 4,8 milionu korun. Část peněz si podle žalobce nechal Rusňák, který dával odměny i lékařce a vyplácel peníze i Badimu a fiktivně zaměstnaným Romům.
Celkem čtyřiatřiceti lidem mělo být vyplaceno dalších 1,3 milionu korun, ovšem proplacení poštovních poukázek s nemocenskými dávkami zabránila policie.
Stejný princip okrádání státu fungoval i v případě dalších dvou romských podnikatelů Juraje Karalo a Heleny Růžičkové (56). Ta je stíhaná jako uprchlá. "Nachází se asi v Kanadě," upřesnil státní zástupce. Fiktivní pracovní smlouvy pro ni podle obžaloby sepisovala obviněná Helena Naďová (32). Ta se na vlastní žádost soudního procesu neúčastní. K soudu nepřišel ani obžalovaný Juraj Karalo. Policie ho nenašla a soudkyně proto jeho případ vyloučila k samostatnému projednání.
Další obžalovaný Lukáš Strnad (23) podle žalobce padělal plné moci, na jejichž základě vybírala Růžičková nemocenské dávky. Celkem takto obrali Okresní správu sociálního zabezpečení v Kroměříži o téměř 6,5 milionu korun
"Nesouhlasím s tím, že se trestné činnosti účastnili všichni uvedení zaměstnanci zmíněných firem. Není pravda, že jsem byl organizátorem a že jsem vymyslel celou akci," uvedl údajný organizátor podvodů Michal Rusňák. Vypovídal jako první.
Podle něj také není pravda, že v obžalobě uvedení pracovníci nikdy nepracovali. "Někteří z nich opravdu pracovali. A pokud byli nemocní, tak šli k paní doktorce Kubáčové a ta jim vystavila pracovní neschopnost. Chodili i k jiným praktickým lékařům, dětským lékařům a gynekologům, kteří jim vystavovali pracovní neschopnost nebo ošetřování člena rodiny," tvrdí Rusňák.
Badi podle něj pracoval na stavbách a opravách budov. "Byly na to vystaveny faktury a práce byla řádně zaplacena. Badi byl nemocný a vyšetřovali ho kromě doktorky Kubáčové i další lékaři, kteří mu pak stanovili léčbu. Takže není pravda, že by měl pracovní neschopnost vystavenou účelově. Se způsobenou škodou nesouhlasím. Dávky byly některým lidem podle mého názoru vyplaceny zákonně!" stojí si za svým Michal Rusňák.
On sám byl zaměstnaný jako administrativní pracovník a řidič u firmy Karalo. "Moje neschopenky byly v pořádku, byl jsem i na třech operacích v Brně a Praze," uvedl obžalovaný.
Při výslechu soudkyní Jaroslavou Bartošovou přiznal, že řada Romů byla fiktivně zaměstnána na hlavní a vedlejší pracovní poměr. "Každý z nich měl plat asi 29 tisíc korun měsíčně. Každý z těchto pracovníků mi dával 8000 korun měsíčně. Dávali mi to z těch nemocenských dávek, zbytek si nechávali," přiblížil dělení peněz Rusňák.
Prozradil také odměny pro lékařku Kubáčovou. "Za dvě neschopenky pro jednoho člověka měsíčně dostala tři tisíce korun, tři neschopenky měsíčně byly za 5000 korun. Později se přešlo na jednotnou taxu 30 tisíc korun za měsíc pro doktorku, a to bez ohledu na počet neschopenek," vypočítává Rusňák.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.