22°C
Astronom Brahe umíral dlouho a v bolestech: Nezabila ho zdvořilost, ale prostata?
Smrt dánského astronoma, kterého v Česku známe i díky hostování na dvoře Rudolfa II. v Praze, je už stovky let záhadou. Dobová svědectví, první exhumace i druhé moderní zkoumání ostatků přinesly pokaždé jinou teorii o důvodech úmrtí Tychona Brahe. Jak tedy astronom zemřel?
Tycho Brahe zemřel v nedožitých 55 letech v Praze. Původní velmi oblíbenou teorií byl prasklý močový měchýř. Etiketa v té době totiž lidem ukládala při večeřích neopouštět své místo u stolu, dokud tak neučiní hostitel – v tomto případě to byl Petr Vok z Rožmberka, u kterého Brahe hodoval. „Brahe zůstával sedět, zadržuje moč déle, než byl zvyklý. Byť pil poněkud přes míru a pociťoval v močovém měchýři tlak, jeho zdraví mu neleželo na srdci tolik jako etiketa. Po návratu domů již močit nemohl,“ popsal podle knihy Kitty Fergusonové Braheho asistent Johannes Kepler.
Brahe jedenáct dní trpěl, pokoušel se sám vyléčit, ale marně. 24. října 1601 zemřel. Pitva odhalila krev v moči a historka o prasklém močovém měchýři byla kompletní. Od té doby ovšem lékařská věda postoupila a nyní je známo, že močový měchýř zdravého člověka nemůže prasknout. Jenže byl Brahe zdravý?
Osobnost Tychona Brahe Čechy, ale i Dány dál fascinovala, a tak byla roku 1901 provedena exhumace jeho ostatků. Čeští vědci odebrali vzorky vousů a vlasů a uložili je v Národním muzeu. Část jich pak v roce 1991 dostali vědci v zahraničí, kteří provedli analýzu a došli ke zcela jiným závěrům, než co tvrdily staré povídačky.
Bent Kempe z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity i Jan Pallon ze švédské Univerzity v Lundu přišli s tím, že Braheho zabila otrava rtutí. První z vědců tvrdil, že mu jed byl podán 11 až 12 dní před smrtí, druhý, že Braheho otrávili jen pár hodin před skonem. Oba vědci používali ovšem jiné metody a měli i jiné vzorky.
Již v minulosti se spekulovalo, že Braheho někdo otrávil olovem – jenže v době, kdy žil, byly z olova příbory, nádobí a další věci denní potřeby, vyšší koncentrace olova tak nebyla v 16. a 17. století nijak zvláštní. Se rtutí už to bylo trošku jinak.
Ani tato teorie ovšem nebyla platná dlouho. Dánové v roce 2009 požádali o novou exhumaci a prozkoumání ostatků. Moderní techniky odhalily, že hodnota rtuti ve vousech astronoma nijak zvlášť nepřekračuje běžné množství. Zvláště pak ve dnech krátce před smrtí, je hodnota rtuti nízká, což naznačuje, že Brahe na otravu tímto kovem nezemřel. Naměřené hodnoty navíc mohly způsobit léky, které v té době obsahovaly právě rtuť i další kovy.
Vysoké hodnoty, které naměřili vědci v 90. letech, mohla zapříčinit kontaminace vzorků. V rudolfinské době se totiž k balzamování ostatků používala právě rtuť. To ostatně potvrdily i testy textilií, které byly spolu s kostmi astronoma v cínové rakvi. Co tedy Braheho zabilo?
Vědci se vracejí k teorii urémie čili selhání ledvin. Zkazky o prasklém močovém měchýři tak nemusí být daleko od pravdy. Prasknutí měchýře může být způsobeno neprůchodností močové trubice z důvodů ledvinových kamenů či zvětšené prostaty – tyto problémy ovšem mohou způsobit i urémii.
A to by odpovídalo příznakům, které jsou popsaný v knize Tycho a Kepler. Dánský astronom trpěl mnoho dní. „Konečně z něj v mimořádně trýznivých bolestech vyšlo trochu moči. Stále se ale většina nemohla dostat ven. Následovala nepřetržitá nespavost, střevní horečka a postupně, po malých krůčcích, delirium. Dne 24. října, když jeho blouznění na několik hodin ustalo, jej uprostřed modliteb, slz a útěšných snah jeho rodiny opustily síly a on velice pokojně zesnul.“
„Šlo nejspíše o prostatitidu, dysfunkčnost prostaty. Patrně došlo k tomu, že se moč, která nemohla odcházet, dostala až do ledvin. Byla to v podstatě forma urémie, která otrávila Tychonův organismus,“ uvedl podle MfD historik Ivo Purš z Akademie věd.
Během urémie se postiženému v krvi zvyšuje koncentrace dusíkatých látek, které se běžně vylučují v moči. Nemocnému nejprve není dobře, později přichází zvracení, bolesti hlavy, dezorientovanost, křeče svalů, poruchy vědomí a nakonec smrt.
Témata:
Související
