Před 55 lety zemřel Jan Palach: Spálené oči i rty, popáleniny měl tak hluboké, že místy necítil bolest

16. ledna 1969 kolem jedenácté hodiny se Jan Palach vydal ze spořilovských kolejí směrem do centra Prahy. Po cestě si koupil dvě plastové nádoby a v Opletalově ulici si je nechal naplnit benzinem. Krátce před půl třetí dorazil ke kašně pod Národním muzeem na Václavském náměstí.

Neztrácel čas - podle serveru JanPalach.cz si svlékl kabát, z aktovky vytáhl lahvičku s nápisem Ěter, kterou otevřel nožem a čichl k ní. Pak vše odložil, polil se benzinem z obou nádob a škrtl sirkou. Přeskočil zábradlí, proběhl horní částí náměstí a padl k zemi uprostřed vozovky. Zde ho svědci uhasili svými kabáty.

Tihle se upálili na Václaváku: Mučedník, student podivín a pacient z Bohnic!

Palach skončil ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Legerově ulici. Utrpěl popáleniny 2. a 3. stupně na 85 % těla. „Když jsem ho viděla poprvé, tak byl celý spálený. Měl zdravá jen chodidla nohou,“ popsala Deníku zdravotní sestra Liana Hanusová, která tehdy sloužila.

Z výpovědí sloužících sester i lékařů a ostatně i díky rozhovoru, který s pomocí kameramana Československé televize Vladimíra Tůmy udělala psychiatrička Zdenka Kmuníčková, víme, že Palach byl při vědomí, komunikoval a zajímal se o dění za zdmi nemocnice.

Kmuníčková si dodnes myslí, že Palach se jí svěřoval proto, že tehdy zněla velice mladě a on si myslel, že u sebe má někoho 16letého. Zrak mu tehdy už moc nesloužil, poškodily jej popáleniny. Celkově byl v hrozném stavu, ale stejně doufal, že z nemocnice odejde. „Celé ty dva dny byl přesvědčen, že přežije. Až třetí den jsem vycítila, že on už ví, že to nepřežije,“ uvedla lékařka v rozhovoru pro Blesk.cz.

Záznam hovoru ovšem prozrazuje, v jak špatném stavu byl - jeho hlas je tichý a ochraptělý, pravděpodobně má spálené průdušky. Spálené měl také rty, jak mu plameny zasáhly obličej. Palach na záznamu hovoří také o tom, že zranění dost bolí. To je u popálenin 2. stupně pochopitelné, ty 3. stupně ovšem zasahují tak hluboko, že způsobí odumření nervových vláken a postižený tak už bolest z nich necítí.

Podle lékařských zpráv dostával Palach utišující léky - konkrétně Seduxen ze skupiny diazepamů, které tlumí centrální nervovou soustavu. Jeho zdravotní stav od počátku lékaři označovali za smrtelný, párkrát došlo k drobnému zlepšení. K večeru 18. ledna se jeho stav horší, chvílemi upadal do bezvědomí a pomalu se smiřoval s nevyhnutelným. 

K ránu 19. ledna je Janův zdravotní stav natolik špatný, že s ním lékaři nemohou dělat více, než tlumit bolesti utišujícími léky. „Ze ztemnělé mysli vyslovuje žádost: Chce maminku,“ vypověděla lékařka. 

Jan Palach zemřel v 15:30. Jeho tělo bylo následně převezeno do budovy Soudního lékařství, kde mu sochař Olbram Zoubek sejmul posmrtnou masku.

Tady zemřeli Toufar i Palach: Z Borůvkova sanatoria má být hotel, iniciativa chce důstojnější památník

Hlavní příčinou úmrtí u závažně popálených osob bývá podle odborných medicínských článků sepse - otrava krve. Kůže totiž funguje jako nejdůležitější obrana proti patogenům. Otevřené rány po popáleninách se tak stávají vstupní bránou pro kapénkové infekce či plísně a další. Dalšími příčinami úmrtí může být respirační selhání, šok či problémy způsobené nedostatkem kyslíku v mozku.

V pitevním protokolu Jana Palacha byl za bezprostřední příčinu smrti uveden vznikající zápal plic v důsledku popálenin.