Kdo vyvraždil rodinu špičkového českého vědce? Synovi rozsekli hlavu sekerou, manželku vyhodili z okna
Nebýt českého vědce Ericha Hudce, nedívali bychom se dnes na televizi. Osoba geniálního vynálezce je ale spjata i s největší záhadou české kriminalistiky. Ani po 70 letech není jasné, kdo vyvraždil jeho rodinu.
Hudec byl špičkový vědec, který během druhé světové války vedl strategickou laboratoř. Stál například za prvním televizním přenosem z olympiády v Berlíně a vynalezl také dálnopis. Přestože pracoval pro Němce, nebyl podle historiků nacista.
Komunisté mu po válce ale nevěřili a přestěhovali ho na zámek Kunštát. Jako vědec byl ale pro ně pro své objevy velmi cenný, a proto ho nechali pracovat. Umožnili mu také cestovat za hranice a přihlašovat stále nové patenty. Hudec ale nakonec během jedné takové cesty emigroval a do ciziny se snažil dostat také svou ženu Hildegardu, která mu s jeho objevy pomáhala, a syna Oldřicha.
Oba však našli 8. června 1948 mrtvé. Komunističtí vyšetřovatelé měli pro krvavou scénu na zámku jednoduché vysvětlení – matka ubila sekyrou svého syna a pak skočila z okna. Nové vyšetřování, na které upozornil pořad Očima Josefa Klímy, však dokazuje, že se vše odehrálo jinak.
Oldřichovi spolužáci se shodovali, že Hildegarda svého syna bezmezně milovala a nikdy by ho nezavraždila tak otřesným způsobem. Chlapci totiž někdo zasadil nejméně sedm ran sekerou do hlavy. Po takovém masakru by však musel být potřísněný krví. A zde vyvstává první problém – jeho matka na svém oblečení žádné krevní stopy neměla. Četná poranění na těle Oldřicha navíc také svědčí o tom, že ho před smrtí někdo mučil, a to zřejmě elektrickým proudem.
Problematická je také Hildegardina sebevražda. Před pádem z druhého patra se podle badatelů snažila zachránit a zachytit se o břečťan, což by zřejmě nedělala, pokud by se sama chtěla zabít. Důkazy také svědčí o tom, že ji před smrtí někdo vlekl po zemi a zlomil jí čelist a nohu. Soudní znalci pochybují o tom, že by tato zranění utrpěla při sebevraždě. „Je velmi nepravděpodobné, že by vznikla jen dopadem na záda. Mohla vzniknout i před tím, než to tělo dopadlo,“ uvedl v pořadu patolog Jan Krajsa.
Na dobových snímcích pokoje, v němž našli na posteli ubitého Oldřicha, zaujala badatele ještě jedna věc. „Velkou zvláštností na fotografii jsou kufry, které byly jakoby sbalené na cestu,“ vysvětlil Vilém Fránek, který se případem zabývá. Předpokládá se, že právě osudnou noc měla Hildegarda s Oldřichem uprchnout za hranice. Za postelí se navíc našla mapka cesty ze zámku na nádraží, kterou mohl přinést jedině převaděč.
Fránka v té souvislosti znepokojuje skutečnost, že pár dní po masakru byl v Brně zpopelněn údajný obyvatel Kunštátu. „Nikdo tady to jméno neznal a najednou úplně neznámý člověk je spálen v brněnském krematoriu. Toto napovídá, že zde byla ještě jedna oběť,“ míní badatel.
Podle něj si Kunštátští po léta šuškali, kdo je skutečným pachatelem. „Byla to osoba, která byla šéfem Akčního výboru Národní fronty, se svým sourozencem. Slyšeli je mluvit o tom, že to řešení, které zvolili, nebylo nejvhodnější. Podle jiných zase říkali, že jsou rádi, že už to mají za sebou,“ uvedl Fránek.
Podivné také je, že společný hrob zavražděných nechal po osmi letech někdo vykopat a zrušit. Jasné není ani to, co se stalo s Erichem Hudcem. „Když zjistil, že přišel o celou rodinu, zametl po sobě všechny stopy,“ říká další badatel Ondřej Krotil. Proto například neexistují žádné Hudcovy fotografie, ani jiné dokumenty. Materiály z kunštátské laboratoře získala po tragédii armáda, ta je prý ale již nemá. Z později hlášených patentů lze ale vyvodit, že Hudcovy vynálezy používalo americké válečné námořnictvo. Stopa tedy vede do Spojených států...
Velkou záhadou dané doby je také otázka smrti Jana Masaryka. Podívejte se na rozhovor se spisovatelkou Jandečkovou, která odhaluje nové skutečnosti:
Němcům..zato. .že nás nestačili vyvraždit...se náš..tatíček..Havel..už omluvil ne?