Sérioví vrazi pod lupou: Straka litoval jen svého dopadení
Před 30 lety, 17. prosince 1985, pražský městský soud svým verdiktem uzavřel kauzu trojnásobného vraha Jiřího Straky, jenž na jaře téhož roku znásilnil a zavraždil v Praze tři ženy, další napadl a dopustil se i jiných trestných činů. Pro Straku, jenž své zločiny spáchal v době příprav na tehdejší celostátní tělovýchovnou akci spartakiádu, se vžilo označení spartakiádní vrah. Tehdy šestnáctiletého mladíka soud poslal do vězení na deset let. Ve věznicích a v léčebnách muž strávil celkem 19 let.
Případ, jenž díky blížící se spartakiádě (vyvrcholila 27.–30. června 1985 na pražském Strahově) v tehdejším Československu budil značnou pozornost, se začal odehrávat brzy na jaře 1985. Tehdy totiž hornický učeň, jenž z internátu ve Stochově u Kladna jezdil domů do Prahy na víkendy, poprvé zaútočil. V polovině února napadl v hlavním městě mladou ženu, ale od dalšího násilí jej odradil její aktivní odpor. Další napadení se odehrálo v březnu 1985, kdy mladík v Praze 6 udeřil mladou ženu dlažební kostkou do hlavy a okradl ji. Strakovy útoky poté začaly být četnější a jejich brutalita se zvyšovala.
V dubnu 1985 Straka v Praze 4 napadl třiadvacetiletou ženu. Škrtil ji, pak jí ústa ucpal hlínou a kamením a znásilnil ji. Žena zemřela udušením. Začátkem května v Praze 9 brutálně uškrtil a znásilnil třicetiletou lékařku. V polovině května pak v Praze 6 zavraždil devětadvacetiletou ženu, matku dvou dětí. Na ženu zaútočil brzy ráno při její cestě do práce. Škrtil ji hned napoprvé tak, že upadla do bezvědomí. Pak ji znásilnil. Napadl a znásilnil i další ženy, některé navíc okradl. K tělům svých obětí se někdy vracel a dodatečně je zohavil.
Policie Straku dopadla díky jedné z jeho přeživších obětí 22. května 1985, šest dnů po jeho posledním útoku. „Nikdy předtím ani potom jsem nepracoval pod tak strašným politickým tlakem. Dělali jsme na tom tři vyšetřovatelé a kromě toho dalších 200 policistů. Ženy v Praze se bály vyjít do ulic, málem se odkládala spartakiáda,“ vzpomínal před lety v tisku bývalý kriminalista Jiří Markovič, jehož tým tehdy vraha odhalil.
Straka při výsleších i rekonstrukcích svých činů ochotně spolupracoval a viditelně si vše užíval. Choval se inteligentně – podle výsledků IQ byl nadprůměrně inteligentní – dosáhl 125 bodů. Straka projevil jen jedinou lítost, a to nad tím, že byl dopaden.
Kromě svědeckých výpovědí napadených žen policii pomohla i expertiza kriminalistického ústavu, jež na šatech obětí objevila drobné kovové částice. To umožnilo určit pachatelovo zaměstnání. Straka totiž tehdy jako učeň pracoval s obráběcími stroji.
Městský soud v Praze Straku v prosinci 1985 odsoudil jako mladistvého k deseti letům odnětí svobody a k následné ústavní léčbě. Kdyby byl tou dobou zletilý, zazněl by rozsudek smrti. Uznal ho vinným ze tří vražd, dvou pokusů o vraždu, pěti znásilnění, tří loupeží a pěti krádeží. Soudní znalci Straku popsali jako agresivního člověka se zvýšenou sexuální aktivitou a sklony k sadismu a nekrosadismu.
Strakovu nebezpečnost zvyšovala jeho vysoká inteligence, rychlá orientace, pohotové jednání, nebojácnost, dobré tělesné vybavení a klamavý vzhled. Závěrem psychologů bylo, že jde o asociálního a agresivního psychopata.
Straka poté vystřídal věznice v pražské Ruzyni, Valdicích na Jičínsku či Bělušicích na Mostecku. Ve vězení podstoupil kastraci, odmítl však operaci mozku určenou k oslabení sexuální agresivity. V květnu 1994 byl z vězení propuštěn – díky amnestii prezidenta Václava Havla o rok dříve – a umístěn do uzavřeného sexuologického oddělení psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích. Během léčby se Straka i oženil, manželství se ale rozpadlo.
Od ledna 2004 Straka pobýval v Psychiatrické léčebně v Opavě, zařízení opustil v prosinci téhož roku. Soudu se musel zavázat, že jednou měsíčně bude docházet na ambulantní léčbu. O propuštění z ústavní léčby přitom žádal Straka vícekrát. Jednou žádost soud zamítl, později ji stáhl samotný Straka kvůli tomu, že se o případ začala zajímat média. Byl dokonce pozván do jedné talk show, po jejímž zhlédnutí zemřel na zástavu srdce otec jedné z obětí.
Straka, jenž pochází z úplné rodiny a má dva sourozence, po odchodu z léčebny začal žít u svých rodičů na Šumpersku. Později si podle tisku změnil příjmení na Novák a oženil se s přítelkyní Růženou, s níž se seznámil v opavské léčebně. Společně vychovávají její dítě z prvního manželství.
Straka nikdy neměl z vězení vyjít..Oprátka by mu slušela