Během pandemie přibývá žen se „zlomeným srdcem“. S rozchodem nemá syndrom nic společného

„Slyšíte lidi říkat: ‚Nojo, má zlomené srdce.‘ a spojíte si to s rozchodem… Jenže pak někdo přijde s tímhle a ona je to opravdová diagnóza. Bylo to pro mě naprosto neuvěřitelné,“ řekla serveru ABC News 35letá maminka z amerického Kansas City, která si tu stejnou diagnózu vyslechla teprve nedávno. „Jen mi řekli, že mi srdce funguje na 10 procent.“

Vzácný syndrom postihuje hlavně ženy

Tako-tsubo kardiomyopatie známá jako syndrom zlomeného srdce je vzácné srdeční onemocnění, které postihuje převážně ženy. Spouštěčem choroby bývá trauma a stres, což podle některých amerických vědců vysvětluje, proč se za poslední dva roky tak rozšířila. Kvůli enormnímu emočnímu nebo někdy i fyzickému stresu se do srdce vylije záplava hormonů, ty sval omráčí a způsobí tak, že orgán začne pumpovat krev méně efektivně.

Ataka přišla podle 63leté Mary Kay Absamsonové náhle a nečekaně. „Měla jsem pocit, že mi srdce vyskočí z hrudníku,“ vzpomínala. „Přišel ke mně kardiolog a zeptal se mě, jestli jsem byla v poslední době pod velkým stresem, jelikož moje tepny vypadaly v pořádku. No, ano. Trochu. Na tři měsíce mě poslali na neplacenou dovolenou, venku řádí covid. Nemůžu jít ven nic zařídit, jsme zavření. Takže ano! Jsem pod velkým stresem!“

Kdo načerpal miliony z covid podpory? Vznikl seznam největších příjemců Havlíčkova ministerstva

Dělejte si čas na relax

Na pojítko mezi covidovou pandemií a syndromem zlomeného srdce se nyní zaměřily nezávislé týmy expertů z hned několika předních amerických institucí. „Nevím, do jaké míry za to můžeme vinit covid, nebo jestli si nemoci teď jen víc nevšímáme,“ řekla novinářům lékařka Noel Bairey Merzová, ředitelka Centra pro srdeční nemoci Barbary Streisandové.

„Srdeční nemoci jsou hlavním zabijákem žen nehledě na věk, a to včetně teenagerek, žen ve středním věku i starších žen,“ upozornila. Za posledních deset let se počty pacientek se syndromem zlomeného srdce zdesetinásobily v porovnání s muži, které nemoc postihuje jen velmi zřídka.

Ačkoli se pacientky často vyléčí poměrně brzy, každou pátou v následujících 10 letech postihne další ataka, upozornila Merzová. Základem je podle dříve diagnostikované Jenny Piljaové (34) péče o duševní zdraví. „Starání se o sebe je mnohem víc než jen starání se o své tělo,“ řekla novinářům Piljaová. „Musíte pečovat o své duševní zdraví a celkovou pohodu. Musíte se ujistit, že si vyhrazujete čas na aktivity, které vám pomůžou se zrelaxovat a efektivně zpracovat své emoce.“

Problematice se teď usilovně věnují expertní týmy ze zdravotního centra Cedars-Sinai v Los Angeles, Clevelandské kliniky a Univerzity Johnse Hopkinse. Podle předběžných statistik má na přibývající počty žen s touto nemocí pandemie přímý vliv, zda tomu tak doopravdy je, ale musejí ještě potvrdit další dlouhodobější studie.